Východisko: Subklinická rejekce je definována nálezem histologických známek rejekce u normálně fungujících štěpů. Její diagnostickou doménou je protokolární biopsie. Možnosti ultrazvukového vyšetření v její diagnostice nebyly doposud studovány. Cíl: Cílem studie bylo zjistit incidenci subklinické rejekce v protokolárních biopsiích v prvních třech měsících po transplantaci ledviny a pokusit se najít ultrazvukový korelát histologického nálezu subklinické rejekce se zvláštním zaměřením na ultrazvukové známky edému a kvalitu a kvantitu prokrvení parenchymu. Metodika: V sestavě 33 nemocných transplantovaných v transplantačním centru Olomouc v období 7/1999 - 9/200 bylo provedeno celkem 66 protokolárních biopsií, první za 21 ± 2 dnů a druhá za 90 ± 5 dnů po transplantaci. Subklinická rejekce byla definována jako přítomnost rejekčního infiltrátu v minimálním rozsahu t2 i2 v0 (I A) dle Banff 97 histologické klasifikace se současnou přítomností normální koncentrace kreatininu v séru. Paralelně bylo provedeno asi 500 prospektivních sonografických vyšetření. Výsledky: Ultrazvukový nález edému parenchymu koreloval s 81 % senzitivitou a 90 % specificitou s histologickou diagnózou subklinické akutní rejekce. Duplexní nález překrvení parenchymu (tzv. blush) vykazoval vysokou specificitu (100 %), ale nízkou senzitivitu (38 %). Nálezy rezistenčních indexů kolísaly v širokém rozmezí 0,61 - 0,80. Závěr: Při prospektivním sledování byla zjištěna vysoká senzitivita a specificita sonografického nálezu edému štěpu v diagnostice subklinické akutní rejekce. Nález překrvení parenchymu vykazoval vysokou specificitu, ale nízkou senzitivitu, hodnocení rezistenčních indexů nebylo přínosné.

        Klíčová slova: Transplantace ledvin - Protokolární biopsie - Akutní rejekce - Subklinická akutní rejekce - Duplexní sonografie