Analýza úrazovosti dospívající mládeže
Pelech L., Roth Z., Zvadová Z., Andělová Š. 1
Státní zdravotní ústav, Praha,
ředitel doc. MUDr. J. Kříž
Krajská hygienická stanice, Ostrava,
ředitel MUDr. J. Volf |
|
Souhrn:
Při sledování incidence úrazů u dospívající mládeže (15 - 18 let), k nimž došlo během jednoho kalendářního
roku (1997), byla hodnocena pouze zranění, která ošetřil lékař. Základní data byla získána celkem od 84 184
adolescentů, z čehož bylo 38 909 chlapců (46,2 %) a 45 285 dívek (53,8 %) ze středních škol a odborných učilišť ve
třech pražských obvodech a čtyřiceti okresech České republiky. Z tohoto počtu bylo 14 462 mladistvých, tj. 17,2 %,
kteří byli během hodnoceného roku postiženi úrazem. U chlapců se jednalo o 8042 jedinců (20,7 %), dívek bylo
6420 (14,3 %). Podrobné údaje o druhu zranění, místě nehody a dalších okolnostech úrazu se podařilo získat
celkem od 13 571 zraněných jedinců, což představuje 93,8 %. Celkový počet dospívajících, u nichž byla hlášena
smrt jako následek úrazu, byl 10 (1 dívka a 9 chlapců - z toho 7 z odborných učilišť).
Nejčastějším druhem zranění u adolescentů byly distorze, dislokace a fraktury (60,3 % ), následovala poranění
povrchu těla (23,2 %) a třetí byly úrazy hlavy (7,1 %). V dalším pořadí byly zaznamenány zranění úst, popálení,
úrazy smyslových orgánů, poranění břicha, hrudníku, otravy a tonutí. Nejvyšší počet úrazů byl v podzimních
měsících. Nejčastějším místem vzniku úrazu byla škola (25,2 %), hřiště (19,9 %), ulice (17,7 %) a domov (16,3 %).
Činností, při níž došlo nejčastěji ke zranění, byl organizovaný sport a školní tělesná výchova (34,2 %), dále
neorganizovaný sport a jiné rekreační činnosti (14,6 %), zaměstnání doma (10,0 %) a ve škole (7,1 %). Následovaly
úrazy při jízdě na kole (6,2 %), zranění při konfliktu se spolužákem nebo jinou osobou (5,3 %) a dopravní úrazy
(3,6 %). Dlouhodobé nebo trvalé následky postihly 12,7 % dospívajících.
Klíčová slova:
dospívající, úraz, zranění, nehoda
|