Při sledování incidence úrazů u dospívající mládeže (15 - 18 let), k nimž došlo během jednoho kalendářního roku (1997), byla hodnocena pouze zranění, která ošetřil lékař. Základní data byla získána celkem od 84 184 adolescentů, z čehož bylo 38 909 chlapců (46,2 %) a 45 285 dívek (53,8 %) ze středních škol a odborných učilišť ve třech pražských obvodech a čtyřiceti okresech České republiky. Z tohoto počtu bylo 14 462 mladistvých, tj. 17,2 %, kteří byli během hodnoceného roku postiženi úrazem. U chlapců se jednalo o 8042 jedinců (20,7 %), dívek bylo 6420 (14,3 %). Podrobné údaje o druhu zranění, místě nehody a dalších okolnostech úrazu se podařilo získat celkem od 13 571 zraněných jedinců, což představuje 93,8 %. Celkový počet dospívajících, u nichž byla hlášena smrt jako následek úrazu, byl 10 (1 dívka a 9 chlapců - z toho 7 z odborných učilišť). Nejčastějším druhem zranění u adolescentů byly distorze, dislokace a fraktury (60,3 % ), následovala poranění povrchu těla (23,2 %) a třetí byly úrazy hlavy (7,1 %). V dalším pořadí byly zaznamenány zranění úst, popálení, úrazy smyslových orgánů, poranění břicha, hrudníku, otravy a tonutí. Nejvyšší počet úrazů byl v podzimních měsících. Nejčastějším místem vzniku úrazu byla škola (25,2 %), hřiště (19,9 %), ulice (17,7 %) a domov (16,3 %). Činností, při níž došlo nejčastěji ke zranění, byl organizovaný sport a školní tělesná výchova (34,2 %), dále neorganizovaný sport a jiné rekreační činnosti (14,6 %), zaměstnání doma (10,0 %) a ve škole (7,1 %). Následovaly úrazy při jízdě na kole (6,2 %), zranění při konfliktu se spolužákem nebo jinou osobou (5,3 %) a dopravní úrazy (3,6 %). Dlouhodobé nebo trvalé následky postihly 12,7 % dospívajících.

        Klíčová slova: dospívající, úraz, zranění, nehoda