Ukončování ventilační podpory představuje u nemocných v terminálním stadiu orgánové dysfunkce možnou součást procesu odnímání postupů orgánové podpory. Cílem ukončení umělé plicní ventilace není v žádném případě urychlení procesu umírání, ale vysazení součásti terapie, která nemá své medicínské odůvodnění, a kdy útrapy, stres, bolest, dyskomfort a strádání spojené s pokračováním ventilační podpory nejsou vyváženy jejím přínosem z hlediska ovlivnění nepříznivé prognózy u nemocného s ireverzibilně narušenou integritou orgánových funkcí. Proces ukončování umělé plicní ventilace probíhá nejčastěji stupňovitým snižováním parametrů ventilace, méně častým způsobem je terminální extubace. Při splnění všech nezbytných podmínek a předpokladů představuje ukončení ventilační podpory postup, který je v souladu s etickými principy medicíny i se současným právním rámcem poskytování zdravotní péče, a nelze jej označit za eutanazii.

        Klíčová slova: terminální stav – ukončení ventilační podpory – etické principy – právní normy