V retrospektivní studii 225 anti-HCV pozitivních případů chronické hepatitidy C v letech 1993-2003 dostalo 83 (37 %) pacientů transfuzi krve před rokem 1992 a 39 (17 %) byli i. v. narkomani. Autoři hodnotili ana-mnestické údaje o virových hepatitidách B a C, pití alkoholu, transfuzích krve, i.v. narkomanii, interních a chirurgických onemocněních. Histologické vyšetření jater mělo 129 (57 %) pacientů. Sérologické vyšetření prováděno metodami ELISA 3. generace, HCV RNA pomocí polymerázové řetězové reakce. Výsledky: akutní nebo chronickou hepatitidu C mělo jen 8,4 %, alkohol pilo 45 %, nejčastějším interním onemocněním byla obezita, cholelitiáza a hypertenze, z chirurgických výkonů operace žlučníku, úrazy, resekce žaludku a střeva. Narkomani byli významně mladší než osoby s krevními transfuzemi (p < 0,001). Téměř 40 % pacientů mělo klinicky diagnostikovanou jaterní cirhózu. Cirhotici měli významně vyšší průměrnou aktivitu AST než ALT a nižší počet trombocytů (obojí p < 0,01) než pacienti bez cirhózy. HCV RNA byla pozitivní nejméně u 2/3 pacientů. Koinfekci HCV s virem hepatitidy B mělo 18,7 %, z nichž jedna třetina byli narkomani. Hepatocelulární karcinom jsme zjistili u 9 nemocných (4 %), všichni měli cirhózu. Proti-virová léčba byla poskytnuta v 23 %. Pouze jeden muž se po akutní hepatitidě C spontánně uzdravil (0,44 %). Výsledky svědčí o tom, že 90 % pacientů bylo zachyceno jako chronické onemocnění virovou hepatitidou C.

        Klíčová slova: chronická hepatitida C - diagnostika - komplikace