Východisko. V posledních letech nejsou jednotné výsledky studií, zabývajících se otázkou vztahu infekce Helicobacter pylori (H. pylori) k dyspepsii a/nebo recidivujícím bolestem břicha u dětí a dospívajících. Cílem bylo porovnání epidemiologie infekce H. pylori mezi souborem dětí a dospívajících s funkční dyspepsií a/nebo recidivujícími bolesti břicha (symptomatickými) a bez nich (asymptomatickými) v České republice. Metody a výsledky. Do prvního souboru byli zařazeni symptomatické děti a dospívající z České republiky ve věku 2–18 roku, které jsme vyšetřili pro horní dyspeptický syndrom nebo recidivující bolesti břicha v gastroenterologické ordinaci v období let 1994–1999. Druhý, kontrolní soubor, tvoří soubor dětí a dospívajících stejného věku a pohlaví a ze stejných sociálně-ekonomických poměrů jako soubor první. Děti a dospívající z kontrolního souboru byli vyšetřováni na pediatrických pracovištích z jiných důvodů, než jsou gastrointestinální obtíže. U obou skupin vyšetřených dětí jsme hodnotili demografická data, sociálně-ekonomické faktory včetně úrovně vzdělání rodičů, bydlení, životní úrovně, zdrojů pitné vody a přítomnosti domácích zvířat v jejich domácnosti. Demografická a jiná data jsme získali přímou informací od rodičů v souboru prvníma pomocí dotazníku v souboru kontrolním. Přítomnost infekce H. pylori jsme stanovili neinvazivním stanovením sérových IgG protilátek, všechny symptomatické pacienty jsme navíc vyšetřili endoskopicky a odebrali jsme jim vzorky sliznice z antra a corpus ventriculi k rychlému ureázovému testu, histologickému/histoskopickému a kultivačnímu vyšetření. Infekce zde byla potvrzena při pozitivitě nejméně dvou testů. Bylo vyšetřeno celkem 829 dětí a dospívajících, z nichž 624 bylo symptomatických a 205 asymptomatických (kontrolní soubor). Prevalence infekce H. pylori byla 33 % u symptomatických dětí a dospívajících oproti 7,5 % u kontrolního souboru (OR=6,2, p<0,001) a byla stejná u chlapců jako u dívek (32 % vs. 34,5 %). Prevalence infekce H. pylori stoupala s věkem u symptomatických dětí (10 % u dětí <6 roků oproti 37 % u dětí ve věku 11–16 let) – p<0,001, zatím co u asymptomatických dětí měla tendenci k poklesu (11 % u dětí <6 roků věku vs. 6 % u dětí >10 roků; OR=2,0; 95 % CI=0,7–6,2). V obou skupinách byla prokázána inverzní korelace mezi vzděláním matky a přítomností infekce Helicobacter pylori. Ve skupině asymptomatických dětí a dospívajících byla prevalence infekce H. pylori vyšší (10 %) u těch, které pily vodu z městských nebo domácích zdrojů pitné vody oproti prevalenci infekce 3 % u těch, které pily balenou vodu (OR=4; 95 % CI=1,1–18, p<0,05). Žádný další z jiných studovaných variabilních ukazatelů se nejevil jako signifikantní rizikový faktor pro získání infekce H. pylori v obou skupinách. Závěr. Prevalence infekce H. pylori byla vyšší u symptomatických dětí a dospívajících než u stejné populace asymptomatických. Prevalence infekce Helicobacter pylori vzrůstala s věkem u dětí symptomatických, ale měla tendenci ke snižování u asymptomatických vyšetřených z kontrolního souboru. Prokázali jsme podstatné rozdíly mezi oběma skupinami dětí. S výjimkou zdroje pitné vody mezi asymptomatickými dětmi žádný jiný ze sledovaných rizikových faktorů pro získání infekce Helicobacter pylori nebyl signifikantní.

        Klíčová slova: infekce Helicobacter pylori, epidemiologie, symptomatické a asymptomatické děti a dospívající.