Cíl: V posledních letech stoupá počet dětských pacientů s cholelitiázou. Cílem naší práce bylo zhodnocení indikačních kritérií, sonografických a ERCP nálezů (endoskopická retrográdní cholangio-pankreatografie), operačních metod, komplikací a rizikových faktorů u dětí operovaných pro cholelitiázu. Materiál a metodika: Retrospektivně bylo hodnoceno 5leté období - 9/1998 až 8/2003. Do studie bylo zahrnuto 48 dětí - 38 dívek a 10 chlapců v průměrném věku 12,5 let (od 3 do 18 let). U všech dětí byly zpětně vyhodnoceny anamnéza, výsledky laboratorních vyšetření, nálezy při USG (ultrasonografie) a ERCP, operační řešení a výskyt komplikací. Pět dětímělo kongenitální sférocytózu, jeden pacient měl cystickou fibrózu a jedenWilsonovu chorobu. 41 dětí nemělo v anamnéze významnější údaj, který bymohl výskyt litiázy ovlivnit. Všechny děti byly v předchozím období vyšetřeny a léčeny gastroenterologem. Pokud byla zahájena konzervativní terapie, nebyla úspěšná. Hematologičtí pacienti byli primárně operováni otevřeně v případech, kdy byla indikována současně splenektomie a cholecystektomie. Děti s choledocholitiázou podstoupily před cholecystektomií ERCP s papilotomií a extrakcí konkrementu. Výsledky: Indikací pro operaci byla symptomatická cholecystolitiáza a stav po endoskopické papilotomii s extrakcí konkrementů a sludge, dále cholecystolitiáza při hereditární sférocytóze u 5 dětí, 1krát hydrops žlučníku a 1krát porcelánový žlučník. Předoperační ultrazvukové vyšetření bylo provedeno u všech dětí s nálezem solitární nebo vícečetné cholecystolitiázy. ERCP bylo indikováno při podezření na choledocholitiázu. ERCP bylo provedeno u 29 dětí, u 24 dětí bylo doplněno papilotomií, u 15 byly odstraněny kameny z choledochu, u 8 byl odstraněn sludge, u 2 byl zaveden stent. Operováno bylo celkem 48 pacientů: 39 laparoskopicky a 9 otevřeně. Z laparoskopických operací bylo 37 dokončeno, 2 operace byly konvertovány. Jedenkrát bylo důvodem konverze kolínkovité ohnutí žlučníku s dilatací a podezřením na cystu choledochu a jedenkrát nepřehlednost terénu při těžké pericholecystitidě. U čtyř otevřeně operovaných dětí byla současně provedena splenektomie, u 2 biopsie z tkání v okolí zevních žlučových cest. Průměrná doba hospitalizace byla 4,8 dní po laparoskopické a 8,4 dní po otevřené operaci (včetně konvertovaných). Pooperační nitrobřišní komplikace jsme nezaznamenali. Jedna dívka s nediagnostikovaným vrozeným syndromem dlouhého QT intervaluměla po ukončení operace srdeční fibrilaci s nutností kardiopulmonální resuscitace (KPR). Mezi našimi pacienty byl vyšší podíl obézních dětí. Nejvyšší výskyt extrémní obezity byl mezi děvčaty staršími 11 let bez doprovodného onemocnění (63 %). Závěry: Indikací cholecystektomie u dětí jsou choledocholitiáza, symptomatická cholecystolitiáza a litiáza při splenektomii z hematologické indikace. Asymptomatická náhodně zjištěná cholecystolitiáza je u malých dětí indikována ke sledování. Při choledocholitiáze provádíme v první době ERCP s papilotomií a v minimálním odstupu následuje cholecystektomie. Podmínkou je dobře přístrojově i personálně vybavené pracoviště se zkušenostmi s endoskopickými intervencemi u dětí i dospělých. Laparoskopická cholecystektomie je dnes i u dětí metodou volby. V případě nepřehlednosti operačního pole při laparoskopii výkon konvertujeme. Rizikovým faktorem pro vznik cholelitiázy je u dětí obezita.

        Klíčová slova: cholelitiáza, cholecystolitiáza, choledocholitiáza, obstrukční ikterus, cholecystektomie, ERCP, papilotomie, pankreatitida