Východiska: Sentinelová biopsie je v indikovaných případech široce akceptována pro staging maligního melanomu i karcinomu prsu. Její použití u kolorektálního karcinomu je ve stadiu klinických výzkumů. Cílem studie bylo zavést metodiku lymfatického mapování a biopsie sentinelové uzliny do klinické praxe u karcinomu tračníku, zjistit její proveditelnost a případná úskalí a vyhodnotit získané zkušenosti. Typ studie a soubor: Cestou prospektivní klinické studie bylo u 43 pacientů provedeno peroperační lymfatické mapování pomocí metylenové modři, fluoresceinu nebo radionavigovaně a identifikace sentinelové uzliny „in vivo" nebo modifikovanou metodou „ex vivo". Následovala standardní resekce tračníku respektující kriteria chirurgické onkologie. Metody a výsledky: Nalezené sentinelové uzliny byly vyšetřeny mikroskopicky s běžným barvením hematoxylinem-eozinem i imunohistochemicky. Lymfatické mapování vedlo k identifikaci minimálně jedné sentinelové uzliny (SN) u všech 43 pacientů (100 %). Průměrný počet sentinelových uzlin byl 1,77; ostatních uzlin 14,51 najeden resekát. Sentinelová uzlina správně predikovala stav spádového lymfatického řečiště ve více než 80%. V 8 případech byla SN falešně negativní. U jednoho pacienta došlo k upstagingu na základě imunohistochemického vyšetření. Závěry: Mapování lymfatik abiopsie sentinelové uzliny u kolorektálního karcinomu je dobře proveditelný abezpečný výkon, bez zřejmých vedlejších účinků, úspěšnost záchytu SN je vysoká. Význam sentinelové biopsie však zůstává v případě karcinomu tračníku, oproti jiným solidním nádorům, zatím kontroversní. Rozsáhlejší prospektivní studie se standardizovanými postupy budou nezbytné k ověření potenciálního přínosu nové metody.

        Klíčová slova: kolorektální karcinom - lymfatické mapování - sentinelová uzlina - biopsie - chirurgie