Cíl studie: Cílem studie je zhodnocení současných možností léčby novorozenců s defekty břišní stěny – omfalokélou a gastroschízou. Název a sídlo pracoviště: Klinika dětské chirurgie, 2. LF UK a FN Motol, Praha. Metodika: Retrospektivní studie výsledků léčby novorozenců s defektem břišní stěny. Výsledky: V období let 1995-2002 bylo na pracovišti autorů léčeno 38 novorozenců s omfalokélou nebo gastroschízou. Primární plastika defektu byla možná u 23 novorozenců (60 %), goretexová záplata nebo „silo“ technika byla použita u 13 (34 %) a 2 novorozenci (6 %) nebyli operováni. Ve skupině dětí s omfalokélou bylo 73% přežití, u dětí bez chromozomálních anomálií 89%. Tři děti zemřely při morbus Patau – trizomie 13, jedno při morbus Edwards – trizomie 18, jedno na multiorgánové selhání při sepsi a jedno při primární plicní hypertenzi a vrozené srdeční vadě. U dětí s gastroschízou bylo 94% přežití, zemřelo jediné dítě na multiorgánové selhání při sepsi. Závěr: Prenatálně diagnostikovaná gastroschíza nebo omfalokéla není dnes přímým doporučením pro přerušení těhotenství, ale doporučením ke komplexnímu vyšetření a konzultaci ve specializovaném centru. Prognóza co do přežití i kvality života je pro většinu izolovaných vad břišní stěny velmi dobrá.

        Klíčová slova: defekty břišní stěny, omfalokéla, gastroschíza, prenatální diagnostika, přežití, izolovaná vada