Efektivní eradikační režimy infekce Helicobacter pylori současné doby se opírají o podání látky se silným supresivním účinkem na produkci žaludeční kyseliny solné v kombinaci se dvěma antibiotiky. Jako supresor produkce žaludeční HCl je jednoznačně preferován některý z léků skupiny blokátorů protonové pumpy. Z antibiotik jsou v tzv. terapii 1. linie doporučena tato: clarithromycin, amoxicilin, metronidazol. Problémem eradikační terapie infekce Helicobacter pylori v posledních letech je nárůst rezistence na clarithromycin a zřejmě i na metronidazol. V České republice je rezistence na clarithromycin ve vztahu k Helicobacter pylori ustálena na hladině menší než 3,0 %. Rezistence na metronidazol byla v roce 1992 uváděna v rozmezí 24 % - 26 %, avšak v roce 2001 již činila 36,0 %. Proto je otázkou, zda v našich podmínkách narůstající metronidazolovou rezistenci nelze korigovat lékem, který se svým spektrem účinku podobá metronidazolu, i když chemicky se od něho odlišuje. Toto je původ toho, proč jsme realizovali studii, kde metronidazol byl nahrazen tinidazolem (Avrazor firmy Léčiva). Výsledky prokázali, že u skupiny léčených tinidazolem byla dosaženo eradikace po 7denním podávání ornidazolu v 93,0 %, u skupiny, kde součástí eradikačního režimu byl metronidazol, činila eradikace 82,6 %. Snášenlivost obou léků byla velice dobrá. Autoři doporučují zařadit schéma omeprazol 2 x 20 mg, clarithromycin 2 x 500 mg a tinidazol 2 x 500 mg mezi režimy terapie 1. linie.

        Klíčová slova: Helicobacter pylori - Eradikace - Ornidazol - Metronidazol