Práce se zabývá problematikou pacientů se současným výskytem příznaků z oblasti schizofrenie a obsedantně-kompulzivní poruchy/syndromu. V úvodu je podán přehled literárních poznatků o tématu. V retrospektivní studii jsme popsali soubor 18 adolescentních pacientů (15 chlapců, 3 dívky) o průměrném věku 15,4 ± 2,1 let, kteří byli léčeni na Dětské psychiatrické klinice v letech 1998–2003 pro současný výskyt schizofrenních a obsedantně-kompulzivních příznaků. U souboru jsme sledovali vývoj onemocnění před hospitalizací a detailně popsali symptomatiku obou okruhů zachycených za hospitalizace. Průměrná délka hospitalizace byla 3,6 ± 1,5 měsíce, tedy delší než je průměrná doba léčby u pacientů s nekomplikovaným schizofrenním onemocněním. Pacienti byli léčeni nejčastěji kombinacemi neuroleptik a antidepresiv SSRI, poměrně často také jen monoterapií neuroleptiky. Odpověď na léčbu byla méně výrazná než u nekomplikované schizofrenie, z výchozí hodnoty 1. položky CGI 5,8 ± 0,9 jsme po měsíci léčby zaznamenali pokles na 5,2 ± 1,1 (p = 0,004) a po dvou měsících na 4,7 ± 1,6 (p = 0,002). Naše výsledky nepodporují hypotézu o protektivním působení obsedantně-kompulzivního syndromu v iniciálních stadiích schizofrenních onemocnění. Interpretace výsledků této studie je limitovaná vzhledem k velikosti souboru a absenci kontrolní skupiny.

        Klíčová slova: schizofrenie, obsedantně-kompulzivní syndrom, psychopatologie, léčba.