Cílem práce je pokus o vysvětlení nerovnoměrného rozložení incidence klíšťové encefalitidy (KE) v období posledních dvaceti let. V uplynulém desetiletí byl zaznamenán strmý vzestup: zatímco v dekádě 1983–1992 bylo registrováno 2596 onemocnění KE, v období 1993–2002 stoupl počet na 5892 případů a vysoké hodnoty výskytu se udržují i nadále (v r. 2003 hlášeno 606 případů). Pro analýzu byla použita databáze onemocnění KE EPIDAT Státního zdravotního ústavu Praha a systému ISPO KHS Ostrava. Meteorologická data byla vyzvednuta z databáze Českého hydrometeorologického ústavu v Praze (ČHMÚ). V období 1971–2003 bylo v České republice registrováno 13 231 laboratorně ověřených nákaz virem klíšťové encefalitidy (KE). Jejich nerovnoměrné rozdělení v různých obdobích odpovídá poznatkům o kolísání klimatu pozorovaným v létech 1931–2000. Vzestup výskytu KE v České republice v uplynulém desetiletí se projevil: 1)zvýšeným počtem případů v pravidelně se manifestujících přírodních ohniscích nákazy KE, 2) znovuobjevením KE v místech dřívějšího výskytu (po 20 i více letech) a 3) výskytem v nových oblastech, kde se KE dříve nevyskytovala. Současně se projevily i změny v sezónnosti (posun do časných jarních /březen/ a pozdních podzimních /říjen– listopad/ měsíců), které jsou spojeny také s výskytem druhého (podzimního) vrcholu roční křivky výskytuKE.Terénní výzkumukazuje, že hlavním faktoremjsouklimaticky podmíněné změny ekologie přenašeče Ixodes ricinus, s nimiž souvisejí i změny populační denzity tohoto klíštěte. Výskyt v nových oblastech je vázán především na zvýšení horní hranice distribuce klíštěte I. ricinus ze 700 m až na 1200 m n.m., rovněž v souvislosti s prosazující se teplou klimatickou epochou.

        Klíčová slova: klíšťová encefalitida – klíště Ixodes ricinus – klima.