Autorka rozebírá pojmy „vyléčení“, „kurabilita“ ve vztahu k solidním nádorům různých lokalizací. Vztah k tzv. vyléčení se během let měnil, jak se měnily léčebné možnosti. Současně se hledaly a nalézaly nejrůznější markery, prognostické a prediktivní faktory (a to epidemiologické, anatomické a celulární a molekulárně genetické). Zpřesňoval se a mezinárodně se kodifikoval rozsah onemocnění, který našel svůj výraz v TNM systému. Měnil se i postoj k takovým biologickým jevům jako jsou spontánní remise či pozdní metastázy. Zcela nový klinický význam dostává jev popisovaný histopatologicky jako vyzrávání - maturace. V šedesátých letech byla poprvé popsána kompletní remise diseminovaného testikulárního nádoru po kombinované chemoterapii a kompletní remise diseminovaného gestačního choriokarcinomu. V téže době se objevují zprávy o úspěšné léčbě Wilmsova nádoru ledvin. Germinální testikulární nádory se stávají od poloviny osmdesátých let (tj. období počátku rutinního používání cisplatiny) modelem „vyléčitelného“ nádoru dospělého věku. Se zavedením adjuvantní a neoadjuvantní chemické léčby se zlepšuje pětileté přežití a tím i prognóza u karcinomu prsu. Empiricky se odhadují počty let uplynulých od skončené léčby různých nádorů, která jsou již „bezpečná“ a žádné riziko návratu původní choroby již nehrozí. Avšak s léty uplynulými od platinového boomu se objevují pozdní poléčebné změny a pozdní relapsy (po době delší 10 let) u vyléčených původně generalizovaných testikulárních nádorů. Pojem „vyléčení“ má nepochybně své hranice a platí jen ve vztahu k souboru biologických charakteristik toho kterého nádoru.

        Klíčová slova: Vyléčení (kurabilita) - Prognostické a prediktivní faktory - Markery - Spontánní remise - Pozdní metastáza - Maturace