Neuroleptický maligní syndrom (NMS) je závažná komplikace neuroleptické léčby, potenciálně ohrožující život nemocných. NMS je charakterizován značnou svalovou rigiditou, hypertermií, vegetativní dysfunkcí a poruchami vědomí. Může se rozvíjet již během prvních 24 - 72 hodin neuroleptické léčby, většinou se manifestuje v prvních čtyřech týdnech terapie neuroleptiky. Nejčastěji byl pozorován po podání vyšších či rychle se zvyšujících dávek incizivních neuroleptik. Zvýšené riziko vzniku NMS je u nemocných s organickým poškozením mozku, pacientů dehydratovaných, kachektických a agitovaných. Incidence NMS se odhaduje 0,2 - 3,25 % pacientů užívajících neuroleptika. Mortalita se udává 20 - 30%. Na Jednotce intenzivní péče Psychiatrické kliniky v Brně bylo během pěti let hospitalizováno osm pacientů s diagnózou maligního neuroleptického syndromu. Jednalo se o šest žen a dva muže ve věku od 14 do 59 let, z toho v sedmi případech šlo o první manifestaci psychiatrického onemocnění. V terapii psychotické symptomatologie byla před propuknutím NMS u všech pacientů použita incizivní neuroleptika. Léčba NMS sestávala z okamžitého vysazení neuroleptik, podání dantrolenu, agonistů dopaminu a symptomatické terapie. Nezaznamenali jsme žádné letální zakončení. Jako nejzávažnější komplikace se u jednoho pacienta vyskytla opakovaně respirační insuficience s nutností řízené ventilace.

        Klíčová slova: neuroleptický maligní syndrom, neuroleptika, kreatinkináza.