Cíl studie: Zjistit, jaké změny v reprodukčním zdraví žen vyvolaly změny v systému zdravotní péče a v sociální sféře. V dílčí studii III analyzovat změny ve frekvenci umělého ukončení těhotenství (UUT), jako pod- klad pro jejich srovnání se změnami v používání antikoncepce. Typ studie: Retrospektivní srovnávací epidemiologická studie. Název a sídlo pracoviště: Ústav pro péči o matku a dítě, Praha-Podolí. Metodika: Za zdroj údajů byly použity údaje Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Kromě změn v absolutním počtu UUT byly tyto diferencovány podle mezinárodních kritérií „Abortion rate” a „Abortion ration”. Údaje byly korelovány s věkem ženy, rodinným stavem, úrov- ní dosaženého vzdělání a počtem narozených dětí. Výsledky: Od přijetí zákona o UUT až do r. 1991 byl každoročně kolísající počet UUT zrcadlovým obrazem kolísajícího počtu porodů v důsledku měnící se fertility žen. Poté však začal s poklesem porodů současně klesat i počet UUT. Hodnoceno podle „Abortion ratio” došlo sice v období 1993 až 1997 k jeho snížení ze 34,3 na 29,1 %, ale stále je to procento vyšší než ve vyspělých zemích. Podle ukazatelů charakterizujících sociodemografické postavení ženy k největšímu poklesu počtu UUT došlo u žen vdaných, se 2 narozenými dětmi a střední úrovní vzdělání. Podle počtu UUT na 1000 žen k největšímu poklesu došlo sice rovněž u žen vdaných, ale též u žen 15-19letých a vysokoškola- ček, naopak k nejnižšímu u žen svobodných. Závěr: V dílčí studii III byly pomocí mezinárodních kritérií analyzovány změny v poklesu počtu UUT v období 1993 - 97, a to v souvislosti se 4 ukazateli charakterizujícími sociodemografické postavení žen. Zjištěná data budou použita pro analýzu vývoje vztahu Antikoncepce/UUT v uvede- ném období, která je obsahem další dílčí studie.

        Klíčová slova: epidemiologie, umělé ukončení těhotenství, sociodemografické ukazatele, kritéria