Naše práce zachycuje stav trvalé dentice u současných pražských předškolních dětí. U obou pohlaví převažuje I-typ erupce nad M-typem, výrazněji u dívek než u chlapců. Takřka 89 % dívek a 92 % chlapců má v předškolním věku aspoň jeden trvalý zub. Při porovnání zubního věku počítaného podle Škalouda (1979) a věku chronologického mělo nejvíce dětí erupci opožděnou, nejméně pak erupci odpovídající chronologickému věku. U všech dětí byla nalezena výrazná převaha zubů dolních (takřka 69 %) oproti horním (přibližně 31 %). Počet zubů vlevo převažuje nad zuby vpravo, avšak nikterak významně. Nejčastěji se vyskytujícím zubem u dívek byl nalezen pravý dolní I1, u chlapců levý dolní I1. Byla zjištěna statisticky významná závislost mezi počtem trvalých zubů u jednotlivce a splněním filipínské míry. Nástup erupce trvalého chrupu a následně tedy i počet trvalých zubů u dětí vypovídá i o celkové vývojové vyspělosti jedince. Celkový zdravotní stav chrupu sledovaných dětí byl celkem uspokojivý. Většina dětí měla zuby zdravé, bez viditelných kazů. Nebylo cílem této práce sledovat četnost výskytu horního kazu u sledovaných dětí. Podle sdělení dětských stomatologů se však kvalita chrupu dětí postupně zhoršuje, neboť se ustoupilo od pravidelných plošných prohlídek chrupu u dětí, kdy stomatolog za centrálně řízené zdravotní péče před více než 10 lety docházet do předškolních zařízení a do škol. Dnes veškerá zodpovědnost za zdravý chrup leží v plné míře na rodičích, což si řada z nich dosud plně neuvědomuje.

        Klíčová slova: trvalý chrup, zubní věk, M-typ erupce, I-typ erupce, předškolní mládež