Různé subtypy virů ptačí chřipky způsobovaly již v minulosti větší či menší smrtící epidemie, především hrabavé drůbeže. V současné době se dělí na méně patogenní (LPAI), při nichž část onemocnělých ptáků přežívá a vysoce patogenní (HPAI) jako A H7N7 a A H5N1, což jsou infekce vždy smrtící. Při hromadných nákazách drůbeže docházelo ojediněle i k onemocněním osob, které byly v úzkém styku s nemocnýni ptáky. Panzoocie vyvolaná subtypem A H5N1, který driftovými změnami zvyšoval svou patogenitu, vedl k záhu¬bě více než 100 milionů kusů drůbeže. Překročil druhovou bariéru a způsobil smrtelné infekce i jiných druhů ptáků, některých savců, ale i závažná až smrtelná onemocnění desítkám lidí. K přenosu infekce z one¬mocnělých na osoby v jejich okolí nedošlo. Účinnými léky v prvních dvou dnech nákazy viry ptačí chřip¬ky jsou inhibitory neuraminidáz. Pokud by došlo k pandemii, bude rozhodující prevencí protichřipková vak-cína připravená z pandemického viru.

        Klíčová slova: LPAI - HPAI - pandemie - inhibitory neuraminidáz - vakcína.