Cíl studie: Zjistit, jaké změny v reprodukčním zdraví žen vyvolaly změny v systému zdravotní péče a sociální sféře. Cílem dílčí studie bylo porovnat změny ve frekvenci umělého ukončení těhotenství (UUT) a používání antikoncepce v posledních 20 letech v ČR a ve vybraných vyspě- lých zemích. Typ studie: Retrospektivní srovnávací epidemiologická studie. Pracoviště: Ústav pro péči o matku a dítě, Praha-Podolí. Metodika: Pro údaje z ČR byly použity výsledky ze 4 předcházejících dílčích studií. Údaje z obdob- ných zahraničních studií byly rozděleny do 2 skupin. Do prvé skupiny bylo zařazeno 7 zemí ze střední Evropy, do druhé 14 zemí ze západní a severní Evropy a 4 vyspělé země zámořské. Všech- ny země byly diferencovány podle spolehlivosti vykazovaných údajů. Výsledky: Příčinou vyššího počtu UUT a nižšího počtu žen používajících účinnou antikoncepci v ČR proti vyspělým zemím, datující se od konce 60. let, byl rozdílný společenský přístup k probí- hající legislativě UUT za současného rozvoje plánovaného rodičovství. Tato skutečnost je dolože- na srovnáním údajů jak o využívání UUT, tak používání antikoncepce ženami v různém věku, kdy obě tyto proměnné jsou hodnoceny mezinárodně platnými ukazateli. Zatímco v západních zemích se počet UUT za posledních 20 let v průměru snížil jen minimálně a v některých dokonce po r. 1993 mírně stoupá, v ČR v důsledku výrazného poklesu počtu UUT a zvýšenému používání anti- koncepce po r. 1993, došlo ke snížení rozdílu obou těchto proměnných mezi ČR a západními zeměmi. Závěr: Z 2 - 3krát vyšší frekvence UUT v ČR proti zemím západní Evropy před r. 1993, došlo do r. 1997 k výraznému snížení tohoto rozdílu, takže na 1000 žen připadá v ČR již jen 19,3 UUT proti průměrnému počtu 14,1 v uvedených zemích. Z používaných metod

        Klíčová slova: epidemiologie, umělé ukončení těhotenství, antikoncepce, abortion rate, abortion ratio