Cíl studie: Zpracování výsledků registrace vrozených vad u dětí matek užívajících v prvním trimestru těhotenství léky a porovnání s kontrolním vzorkem v České republice v období 1996- 2001. Typ studie: Retrospektivní analýza dat z registrace vrozených vad v České republice. Název a sídlo pracoviště: Ústav pro péči o matku a dítě, Praha. Metodika: Zpracování incidencí vybraných typů vrozených vad zjištěných u narozených dětí matkám užívajícím v prvním trimestru těhotenství léky. V práci byla použita data z celorepublikové registrace vrozených vad vedené v Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky v období 1996-2001. Jako kontrolní vzorek byly použity údaje od zdravých dětí narozených matkám užívajícím v průběhu I. trimestru těhotenství léky. Výsledky: V námi sledovaném období bylo v České republice zachyceno v registraci vrozených vad v ÚZIS ČR celkem 17 674 případů narozených dětí s diagnostikovanou vrozenou vadou. Z tohoto celkového počtu byly v registraci zachyceny 784 případy u dětí, jejichž matky v průběhu I. trimestru těhotenství užívaly léky. V kontrolním souboru bylo 1 034 žen, které porodily zdravé dítě bez VV a které užívaly v průběhu prvního trimestru gravidity léky. Statisticky významně bylo vyšší riziko nalezeno pro 13 skupin diagnóz: anencefalie, vrozený hydrocefalus, spina bifi da, vrozené vady očních víček, slzného ústrojí a očnice, anoftalmus, mikroftalmus a makroftalmus, vrozené vady ucha, vrozené vady srdeční přepážky, vrozené vady velkých žil, rozštěp patra s rozštěpem rtu, vrozené vady žlučníku, žlučovodů a jater, vrozené deformity kyčle, redukční deformity horní končetiny, vrozené vady svalové a kosterní soustavy. Závěr: Na základě těchto našich výsledků samozřejmě nelze činit významné závěry s klinickým dopadem. Nicméně naše údaje doplnily mezinárodní databáze nežádoucích účinků léků a stanou se součástí dat nutných k analýzám možných teratogenních účinků léků užívaných v kritické vývojové periodě v průběhu prvního trimestru. Těhotné ženy by se proto měly v prvním trimestru vyhnout jakýmkoli léčivům s výjimkou těch, které jsou z medicínského hlediska přísně indikovány a uznány za přiměřeně bezpečné. V případě užívání ostatních léků by mělo být jejich genetické a teratogenní riziko komplexně a individuálně posouzeno odborným klinickým genetikem.

        Klíčová slova: vrozená vada, populační teratologie, teratogen, incidence, Česká republika