Proteinová kontaktní dermatitida (PKD) představuje podle současného názoru chronicko-recidivující kontaktní ekzém po proteinech vzniklý kombinací časného a pozdního typu imunoalergické přecitlivělosti. Postihuje atopiky i neatopiky, doménou bývá především profese, potravinová alergie a ruka (předloktí). V diagnostice PKD platí především vysoká míra podezření na expozici, klinický obraz, kožní testy na časnou alergii (skarifikační, skarifikačně-pláténkové testy, prick-testy, i.c.-testy), doplňované specifickými IgE. Jednoduché pláténkové testy dávají téměř vždy klamně negativní reakce a samotné mohou být příčinou velkých diagnostických omylů, rovněž normální hodnoty specifických IgE nevylučují imunologickou reaktivitu. Ohraničení (a znalost) tohoto subtypu ve skupině kontaktního ekzému je důležitým přínosem pro praktickou diagnostiku i posudkovou činnost, neboť předtím někteří pacienti s PKD (zejména rukou) nebyli správně rozpoznáváni a zařazováni. Je účelné nadále ponechat subtyp proteinová kontaktní dermatitida jako další v mozaice kontaktního ekzému.

        Klíčová slova: proteinová kontaktní dermatitida - kožní testy - IgE - kontaktní ekzém.