zému. Retrospektivně byl hodnocen vliv pracovního prostředí na průběh atopického ekzému a vývin kontaktní přecitlivělosti v souboru 1403 pacientů vyšetřených v letech 1984-2003. Nejčastěji vedly k iritaci a následné exacerbaci atopického ekzému deriváty ropy, tenzidy, gumárenské chemikálie, obecně prašné prostředí, kravská srst, dezinfekční prostředky, lepidla, cement, méně často se uplatnily další iritanty. Profesionálních kontaktních ekzémů bylo u pacientů se základní diagnózou atopický ekzém diagnostikováno nejvíce v kovoprůmyslu 65/186, v zemědělství 27/108, ve zdravotnictví 25/142, průmyslu chemickém 15/31, ve stavebnictví 13/44 a gumárenském průmyslu 12/27. Nejvíce pacientů přeřazených ať již ze zdravotních důvodů nebo navíc pro vývin profesionálního kontaktního ekzému bylo v kovoprůmyslu (130/186, tj. 73,1 %), ve zdravotnictví a zemědělství. Nevhodné pracovní zařazení, resp. nevhodný učební obor mělo celkem 619 pacientů, tj. 44 % souboru.

        Klíčová slova: atopický ekzém - kontaktní přecitlivělost - pracovní prostředí - pracovní zařazení