Hlavní cíl: Prokázat, zda časná aplikace hydrokortizonu ihned po narození ovlivní krevní tlak u předčasně narozených novorozenců s porodní hmotností pod 1000 g. Vedlejší cíle: Určit, zda jemnožství podaného dopaminu ovlivněno včasnou aplikací hydrokortizonu, zhodnotit ovlivnění časné morbidity (periventrikulární leukomalacie, exitus, IV. stupeň intraventrikulárního krvácení) včasnou aplikací hydrokortizonu. Typ studie: retrospektivní. Místo: Fakultní nemocnice Brno, Porodnice Obilní trh 11. Subjekt studie: 64 novorozenců extrémně nízké porodní hmotnosti (NENPH) s porodní hmotností do 1000 g, narozených v letech 1998 až 2000. Výsledky: Během prvních 48 hodin života měly děti, jimž se aplikoval hydrokortizon, vyšší průměrný střední krevní tlak v 21 ze 24 sledovaných časových úseků než děti, které tento lék nedostávaly (p < 0,01). Byl zaznamenán významný rozdíl minimálních hodnot středního arteriálního tlaku během prvních 24 hodin, a to ve prospěch léčené skupiny (p = 0,033). Děti v obou skupinách dostávaly přibližně stejnou dávku dopaminu. Incidence intraventrikulárního krvácení byla 2/34 (5,9 %) ve skupině léčené hydrokortizonem a 6/30 (20,0 %) v neléčené, což na 5% hladině významnosti není významné (p > 0,05). Incidence periventrikulární leukomalacie byla 1/34 (2,9 %) ve skupině léčené hydrokortizonem a 1/30 (3,3 %) v neléčené (p > 0,05).Kexitu došlo v léčené skupině u 6/34 (17,6 %), v neléčené u 13/30 (43,3 %) novorozenců (p = 0,049). Závěr: Podařilo se prokázat významný vliv hydrokortizonu na výši středního krevního tlaku v průběhu prvních 48 hodin po narození. Nebylo prokázáno, že děti léčené hydrokortizonem dostávalyméně dopaminu než děti, které hydrokortizon nedostávaly. Děti léčené hydrokortizonem měly signifikantně nižší úmrtnost.

        Klíčová slova: hydrokortizon, dopamin, krevní tlak, novorozenci extrémně nízké porodní hmotnosti