Mikroorganismy mají schopnost adherovat na různé povrchy a tvořit na nich trojrozměrnou strukturu, biofilm. Mikrobiální buňky v biofilmu vykazují odlišné vlastnosti i chování než mají buňky planktonické. Důležitou roli zde hrají mezibuněčné signalizace typu quorum-sensing aj., které regulují interakce mezi jednotlivými příslušníky biofilmu. Bakterie jsou schopny se z biofilmu opět uvolňovat a tvořit běžné planktonické formy, které jsou zřejmě jen určitýmúsekem v životnímcyklu bakterií. Biofilm vytvořený na povrchu medicínsky důležitých pomůcek, jako jsou katétry močové i intravenózní, umělé chlopně a jiné implantáty atd., umožňuje vznik chronických močových infekcí, katétrových sepsí, endokarditid atd. Navíc se mikroby rostoucí v podobě biofilmu vyznačují zvýšenou odolností vůči obranným mechanismům, jakož i zvýšenou rezistencí vůči působení antibiotik. Jako významná příčina nozokomiálních infekcí musí biofilm i nadále zůstat v centru pozornosti mikrobiologů.

        Klíčová slova: biofilm– planktonický růst – mezibuněčná hmota – adherence k povrchům – quorum- -sensing – rezistence na antibiotika – chronické infekce – perzistentní infekce – umělohmotné pomůcky.