Ve veterinární anesteziologii je často používána kombinace alfa2 agonista-ketamin při anestezii nebo imobilizaci laboratorních a domácích zvířat nebo zvířat chovaných v zoologických zahradách. Ketamin má v závislosti na dávce sedativní, analgetické, psychomimetické, kataleptické a anestetické účinky. Stimuluje krevní oběh a neovlivňuje podstatněji dýchání. Mezi alfa2 agonisty patří především xylazin a nověji také medetomidin. Mají výrazný sympatolytický účinek a snižují hladinu noradrenalinu v CNS o 75 %. Sympatolytickým účinkem a stimulací vagu snižují srdeční frekvenci a vyvolávají pokles krevního tlaku. Ve vyšších dávkách má medetomidin hypnotický a anestetický účinek. Dýchání je v klinickém dávkování ovlivněno málo. Xylazin nebo medetomidin redukují dávku ketaminu o 40–60 %, navozují svalovou relaxaci a snižují výskyt psychomotorických příznaků po ketaminu. Také dýchání je při této kombinaci ovlivněno klinicky nevýznamně, dobrá je kardiovaskulární stabilita. Výhodou je možnost použití specifického agonisty alfa2 agonistů – atipamezolu. V 90. letech se začaly v humánní anesteziologii používat pravotočivé izomery ketaminu i medetomidinu. Dexmedetomidin je registrován od roku 2000 ve Spojených státech pod názvem Precedex (Abbott-Laboratories). Údaje o použití alfa2 agonista-ketamin v humánní anesteziologii jsou dosud velmi skromné. Lävenen et al. [1995] podali dexmedetomidin v premedikaci v dávce 2,5 µg.kg-1 i. m. Intravenózní dávka ketaminu mohla být zredukována o více než 50 %. Rovněž byl podstatně zredukován výskyt psychomimetických příznaků. Kombinace dexmedetomidin-ketamin, eventuálně s midazolamem, má celou řadu výhod: dexmedetomidin výrazně redukuje dávku ketaminu a tím také výskyt nežádoucích účinků (hlavně psychomimetických), výrazně potencuje hypnotické účinky ketaminu a midazolamu a analgetické účinky ketaminu. Midazolam výrazně redukuje výskyt psychomimetických účinků po ketaminu; dexmedetomidin a midazolam výrazně redukují stimulační účinky ketaminu na oběh. Trojkombinace nemá klinicky významné účinky na respiraci. Dexmedetomidin a midazolam mají protektivní vliv proti eventuálním, ketaminem indukovaným neurotoxickým účinkům a redukují zvýšený sympatický tonus po ketaminu. Psychomotorické zotavení po trojkombinaci je rychlé. Lze použít specifické antagonisty flumazenilu a atipamezolu.Z našich předběžných výsledků s intravenózní aplikací kombinace midazolam-dexmedetomidin-ketamin vyplývá, že dexmedetomidin v dávce 1 µg.kg-1 i. v. působí výraznou redukci dávkování ketaminu i výskyt jeho psychomimetických účinků. Redukce dávky ketaminu v průběhu chirurgického výkonu je výrazná a pohybuje se mezi 60–70 %. Kombinace se osvědčila ve stomatochirurgii. Otázkou zůstává, zda by se uvedená trojkombinace dala použít v medicíně katastrof u pacientů s hypovolémií nebo v hemoragickém šoku. V předběžných pokusech na králíkovi jsme prokázali, že kombinace medetomidin-ketamin měla nejvyšší přežití při hemoragickém šoku (střední arteriální tlak 40 torrů po dobu 3 hodin). V pokusech na prasatech se ukázalo, že medetomidin podaný společně s ketaminem infuzní pumpou zvyšuje krevní tlak v hemoragickém šoku. Teprve další experimenty však prokáží, jaké místo má kombinace dexmedetomidin-ketamin v klinické anesteziologické praxi i v urgentní medicíně.

        Klíčová slova: alfa2 agonista – ketamin – benzodiazepiny