Tuberózní skleróza - současné možnosti DNA diagnostiky
Vrtěl R., Šantavá A., Krejčiříková E., Šantavý J.
Ústav lékařské genetiky a fetální medicíny LF UP, Olomouc,
přednosta prof. MUDr. J. Šantavý, CSc. |
|
Souhrn:
Komplex tuberózní sklerózy (TSC, syndrom Bournevillův) je autozomálně dominantně dědičným onemocně-
ním, které vykazuje genetickou i klinickou heterogenitu. K dominantním projevům patří hamartomy v různých
orgánech (nejčastěji jde o renální angiolipomy a rabdomyomy v srdečním svalu). Kožní projevy zahrnují výskyt
hypomelanotických skvrn, adenoma sebaceum v obličeji (Pringlův adenom), subunguální fibromy a šagrénovou
kůži. Léze v CNS (kortikální tubery, subependymální noduly) jsou příčinou mentální retardace a epilepsie.
Onemocnění jeví variabilní expresivitu, od velmi těžkých projevů se závažnou mentální retardací a orgánovým
postižením až po izolované, lehké kožní symptomy. Zodpovědný gen byl identifikován v oblasti 9q34 (TSC1 gen)
a druhým genem, jehož mutace vede k projevům onemocnění, je tzv. TSC2 gen, lokalizovaný v oblasti 16p13.3.
Autoři uvádějí klinický obraz tuberózní sklerózy s typickou variabilitou v rodě, kde byla DNA analýzou (metodou
SSCP) odhalena mutace TSC1 genu v exonu 13.
Klíčová slova:
komplex tuberózní sklerózy, klinická variabilita, DNA diagnostika, TSC1
|