Souhrn: Tzv. atypická antipsychotika byla zavedena do léčebné praxe s cílem minimalizovat nedostatky nebo nežádoucí účinky konvenčních antipsychotik. Ve vztahu k jejich užívání se začalo stále více diskutovat o možném výskytu maligních komorových tachyarytmií typu torsade de pointes. Cílem přehledu je bližší pohled na danou problematiku, zejména vysvětlení mechanismu vzniku uvedených arytmií, jejich projevů a souvislosti s elektrokardiografickým intervalem QT. Dále jsou diskutovány otázky týkající se možnosti prevence a současné požadavky, které se týkají bezpečnosti jednotlivých léků. Předpověď výskytu torsade de pointes je možno zlepšit experimentálními daty o stupni blokády příslušných iontových kanálů, posuzováním procenta nemocných se signifikantně prodlouženým intervalem QT při léčbě (tj. nad 500 m s) a analýzou mezilékových interakcí. Z atypických antipsychotik zatím nebyla prokázána souvislost mezi arytmií torsade de pointes, resp. náhlou smrtí pro olanzapin, quetiapin, risperidon a ziprasidon, přestože u nich byl popsán určitý stupeň prodloužení intervalu QT. K minimalizaci případných rizik léčby je vhodné zachovávat určitá obecná preventivní opatření. Vzhledem k možnému zvýšení rizika maligních arytmií u pacientů se známým syndromem dlouhého intervalu QT nebo u nemocných se závažnou poruchou funkce levé srdeční komory je vhodné konzultovat podávání jakéhokoliv antipsychotika u všech kardiaků s kardiologem. U ostatních nemocných však nelze na základě současných znalostí očekávat jednoznačný přínos z vyšetřování EKG před a po zahájení podávání antipsychotika. V neposlední řadě by se mělo při volbě antipsychotika přihlédnout i k výskytu ostatních vedlejších účinků jako je výskyt ortostatické hypotenze na podkladě blokády alfa receptorů, nežádoucí zásah do metabolismu lipidů nebo glukózy a nechtěný váhový přírůstek.

        Klíčová slova: atypická antipsychotika, torsade de pointes, náhlá smrt, interval QT.