Byla vyšetřena skupina pacientů se středně závažným až závažným syndromem spánkové apnoe. Byly zjišťovány rozdíly v charakteristikách syndromu spánkové apnoe a hypnogramu u pacientů trpících tímto onemocněním samostatně a současně esenciální hypertenzí s cílem zjistit vhodnost preference některé skupiny k indikaci léčby syndromu. Zhodnocen efekt léčby trvalým přetlakem v dýchacích cestách na jednotlivé parametry. Ve spánkové laboratoři bylo vyšetřeno 68 pacientů se syndromem spánkové apnoe, kteří byli rozděleni do skupiny A. syndrom spánkové apnoe bez dalších zdravotních potíží – 34 pacientů a skupiny B. syndrom spánkové apnoe s esenciální hypertenzí – 34 pacientů. Byla provedena kompletní celonoční polysomnografie, denní aktivita hodnocena podle Stanfordské škály spavosti. Ke zhodnocení byly použity neparametrické testy Mann-Whitney U – Wilcoxon Rank Sum W Test and Wilcoxon Matched – Pairs Signed Ranks Test. Nebyly zjištěny rozdíly v zásadních parametrech charakterizujících syndrom spánkové apnoe mezi pacienty trpícími syndromem spánkové apnoe samostatně a současně s esenciální hypertenzí, a proto průkazně preferovaly některou skupinu k indi- kaci terapie trvalým přetlakem, diference v zastoupení jednotlivých spánkových stadií jsou statisticky signifikantní, ale funkčně nevýznamné. Léčba trvalým přetlakem v průběhu 12 měsíců zlepšila kvalitu života zlepšením denní aktivity při zlepšení kvality spánku.

        Klíčová slova: syndrom spánkové apnoe, trvalý přetlak, CPAP, hypertenze, polysomnografie