Za 6 měsíců po porodu byl ženám ve sledované kohortě zaslán další ze série dotazníků ELSPAC, označený PN-6/2 („moje dítě“): zkoumal výživu, zdravotní stav a chování dítěte v době po porodu. Kuřáctví matek bylo zjišťováno dotazníkem PN-6/1, rozesílaném ve stejném termínu. Rozdíly mezi soubory dětí kouřících a nekouřících matek byly hodnoceny statisticky v programech SPSS a EPI INFO. V šetření za půl roku po porodu odpovědělo 4581 žen: z nich 76,2 % nekouřilo, 16,8 % kouřilo méně než 10 cigaret za den a 7,0%kouřilo denně více než 10 cigaret. V zakouřeném prostředí pobývalo denně po nějakou dobu nejméně 7%dětí nekuřaček, 14%dětí slabých kuřaček a 45%dětí středně silných a silných kuřaček.V6měsících kojilo 30% nekouřících a 2,6% kouřících žen. Matky, které za půl roku po porodu kouřily, častěji uváděly, že jejich děti měly závažnější zdravotní problémy, resp., že byly téměř stále nemocné. Děti kuřaček měly významně zvýšenou frekvenci všech sledovaných znaků poškození respiračního ústrojí, včetně komplikací (zánětů středouší).Vprvním půlroce života bylo hospitalizováno téměř dvakrát více dětí silně kouřících matek než nekuřaček (17,7% vs. 9,6 %). Jen dvě (!) matky z celého souboru uvedly, že dechové obtíže dítěte mohou souviset s jeho pobytem v zakouřeném prostředí. Tato alarmující absence znalostí o rizikovosti pasivního kouření musí být prioritně řešena široce pojatou zdravotní výchovou.

        Klíčová slova: pasivní kouření, nemocnost kojenců