Hypoxická plicní vazokonstrikce slouží k omezení perfuze špatně ventilovaných alveolů a zvýšení perfuze alveolů ventilovaných dobře.Tím se omezuje venózní příměs z hypoventilovaných částí plic a zajišťuje optimální okysličení arteriální krve. Je přítomná již ve fetálním období, kdy omezuje průtok krve plícemi. V současné době se předpokládá, že celý děj – od zjištění hypoxie až po vlastní kontrakci – se odehrává v jediné buňce, kterou je hladký sval plicních cév.Mechanismus, jakým buňka zjistí snížení parciálního tlaku kyslíku, není zcela objasněn. Hypoxie vyvolá inhibici draslíkových kanálů řízených napětím, což působí depolarizaci membrány hladkého svalu a následné otevření vápníkových kanálů řízených napětím.Tím se zvyšuje vstup vápenatých iontů do cytoplasmy. Navíc se na zvýšení intracelulární koncentrace vápenatých iontů podílí i vápník z vlastních zásob buňky. Hladký sval reaguje na zvýšení intracelulární koncentrace vápníku kontrakcí.

        Klíčová slova: hypoxie – draslíkové kanály – intracelulární vápník – hladký sval – membránový potenciál