Místo vysokofrekvenční oscilační ventilace v terapii pediatrického
akutního hypoxemického respiračního selhání - analýza let 1994 - 1998
Fedora M., Šeda M., Klimovič M., Nekvasil R., Dominik P.
ARO a ECMO centrum FN Brno - Dětská nemocnice,
přednosta ARO prim. MUDr. M. Klimovič
vedoucí ECMO centra doc. MUDr. R. Nekvasil, CSc. |
|
Souhrn:
Cíl práce: Cíle studie byly dva: 1. Demonstrovat efekt vysokofrekvenční oscilace na výměnu plynů u dětí se
závažným respiračním selháním (ARDS), u kterých selhala konvenční mechanická ventilace. 2. Pokusit se
identifikovat pacienty, u kterých je velká pravděpodobnost neúspěchu vysokofrekvenční oscilace, a u kterých
proto existuje vysoké riziko úmrtí.
Typ studie: Retrospektivní analýza souboru. Místo: ARO a ECMO centrum Fakultní dětské nemocnice Brno.
Pacienti: 26 pacientů starších 1 měsíce věku se závažným hypoxemickým respiračním selháním a ARDS.
Průměrný věk 3,66 roků (tři dospělí - 17, 19 a 24 let), nejvyšší hmotnost byla 70 kg, 17 chlapců, 9 dívek. Zemřelo
15 pacientů, 84,6 % pacientů mělo základní onemocnění interní povahy, průměrné příjmové PRISM skóre 22.
Devět pacientů splňovalo ECMO kritéria, u 2 z nich nebylo ECMO nutné, u dalších 5 pacientů bylo ECMO
kontraindikováno, dva pacienti byli na ECMO napojeni. Čtyřem pacientům byl během HFO aplikován iNO, u 2
z nich byla navíc použita částečná liquidní ventilace.
Metoda: Pacienti byli napojeni na PCV nebo PRVC režim s limitovaným vrcholovým tlakem a permisivní
hyperkapnií. Pokud bylo dosaženo PaCO2 > 10,0 kPa a/nebo pH < 7,20, byla zavedena kontinuální tracheální
insuflace plynu. Při nutnosti použít FiO2 > 0,6 a Paw > 15 cmH 2O pro saturaci periferní krve minimálně 90% nebo
při přetrvávající hyperkapnii a/nebo acidóze při CMV s TGI byli pacienti přepojeni na HFO. Strategií HFO byla
„High Volume Strategy“ - recruitment alveolů a dosažení optimálního plicního objemu. Pro přepojení zpět na
CMV musel pacient splňovat následující kritéria: Paw 15 - 20 cmH2O, FiO2 < 0,6, bez airleak a/nebo zlepšení rtg
nálezu, bez desaturace při odsávání dýchacích cest. Pacient byl považován za odpoje ného při splnění těchto kritérií:
saturace > 90%, FiO2 < 0,4, Paw < 15 cmH2O, normální pH při počtu dechů (RR) < 30/min a PIP < 35 cmH2O.
Kromě demografických údajů (pohlaví, věk, hmotnost, příjmové PRISM skóre) a délky ventilace (CMV před
HFO, HFO, CMV po HFO a celková doba ventilace) byly sledovány: pH, PaO2, PaCO2, AaDO2, oxygenační index
a hypoxemia skóre (PaO2/FiO2).
Výsledky: Během několika hodin došlo ke zlepšení oxygenace, eliminace CO2 a úpravě poměru ventilace-per-
fuze u všech pacientů. Toto zlepšení mělo trvalý charakter, mezi přeživšími a nepřeživšími jsou statisticky
významné rozdíly ve sledovaných parametrech, navíc mezi přeživšími a nepřeživšími pacienty byl výrazný rozdíl
v délce CMV před HFO; přežilo 42 % pacientů. Při zvýšení PaO2/FiO2 o 55 % v 6. hodině HFO lze s 83%
senzitivitou a 92% specificitou předpokládat přežití pacienta. Při snížení OI o 30 % v 6. hodině HFO je predikce
přežití s 86% senzitivitou a 82% specificitou.
Závěr: HFO byla účinná u všech pacientů, u kterých selhala CMV, výrazně zlepšila eliminaci CO2 a oxygenaci,
přežilo 42 % pacientů. Je možné, že časná aplikace HFO může snížit mortalitu akutního hypoxemického respirač-
ního selhání u dětí.
Klíčová slova:
high frequency oscillation (HFO), respirační selhání, děti, konvenční mechanická ventilace
|