Syndrom fragilního X chromosomu je u postižených hemizygotů charakterizován závažnou mentální retardací, hyperkinetickým syndromem, projevy autismu, opožděným vývojem řeči, makrocefalií, velkými boltci, prominentní bradou, vysokým hlasem a postpubertálně makroorchidismem. Název afekce připomíná cytogenetický marker zlom na dlouhém raménku X chromosomu v oblasti Xq27 - patrný při kultivaci v médiu chudém na kyselinu listovou. Fenotyp je důsledkem mutace ve FMR1 genu a klinické i laboratorní nálezy jeví širokou variabilitu jako projev různě dlouhé expanze trinuk-leotidových opakování CGG, somatického mosaicismu a rodičovského původu zděděné mutace. Frekvence klasického fenotypu se závažnou mentální retardací u mužů je uváděna 1:3000 a po Downovu syndromu se jedná o druhou nejčastější příčinu mentální retardace. Zmnožení tripletů mezi 50-200 opakováními představuje premutaci, která u mužských jedinců vede k unikátní situaci tzv. normálních transmitujících mužů (NTM), kdy i muži mohou být přenašeči gonosomálně recesivně determinované poruchy. Autorky referují rodinu s familiárním výskytem syndromu fragilního X chromosomu s projevy plné mutace u 3 mužských jedinců s těžkou mentální retardací a matky postižených s podprůměrným intelektem a abortivní formy z premutace u dvou vysokoškoláků, u muže s projevem parkinsonismu a u ženy s předčasným klimaxem.

        Klíčová slova: syndrom fragilního X chromosomu, gonosomálně recesivní determinace, mentální retardace, somatický mosaicismus, premutace, normální transmitující muž, parkinsonismus, předčasná ovariální insuficience