Cíl studie: Cílem práce je změřit hladiny systémově absorbovaného adrenalinu po jeho injekční aplikaci u endonazálních operací. Typ studie: Prospektivní studie. Název a sídlo pracoviště: ORL klinika FN Ostrava, ORL oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku. Materiál a metoda: Prospektivně byl hodnocen soubor pacientů, u kterých byl při endonazálních operacích v celkové anestezii injekčně aplikován adrenalin do nosní sliznice. Po uvedení do celkové anestezie byla odebrána venózní krev ke stanovení „bazální” hladiny adrenalinu. Následně bylo injekčně aplikováno 6 ml adrenalinu v ředění 1:100 000 do nosní sliznice. V 1., 3., 5. a 10. minutě po aplikaci byly provedeny odběry venózní krve ke stanovení hladin adrenalinu metodou ELISA. Tyto hladiny byly porovnány s hladinou adrenalinu před aplikací. Byla sledována klinická odpověď na podaný adrenalin (TK, tepová frekvence). Hloubka celkové anestezie byla monitorována bispektrálním indexem. Výsledky: Bylo vyšetřeno 22 pacientů (15 mužů, 7 žen) o průměrném věku 22 let (nejstaršímu bylo 64 let, nejmladšímu 18 let). Po injekční aplikaci adrenalinu došlo ke statisticky významnému zvýšení hladin adrenalinu v 1., 3., 5. i 10. minutě (maximum 865 ng/l v 1. minutě) s následným poklesem téměř k bazálním hodnotám v 10. minutě. V 1. minutě došlo ke statisticky významnému zvýšení systolického tlaku krve proti tlaku bazálnímu. Diastolický tlak krve byl statisticky významně nižší v 5. i 10. minutě po aplikaci, k statisticky významnému poklesu tepové frekvence došlo v 10. minutě po aplikaci. Závěr: Po injekční aplikaci adrenalinu 1:100 000 do nosní sliznice bylo pozorováno zvýšení hladin adrenalinu ve venózní krvi, a to až na desetinásobek bazálních hodnot. Přestože byly pozorovány statisticky významné změny tlaku krve a tepové frekvence, z klinického hlediska byly tyto změny minimální a nevybočovaly ze standardního průběhu anestezie. Dostatečně hluboká anestezie minimalizuje reaktivitu organismu na exogenně podaný adrenalin, a tím, že minimalizuje i endogenní sekreci adrenalinu snižuje rizika možných komplikací.

        Klíčová slova: adrenalin, injekční aplikace, systémová absorpce