Práce je soustředěna na současný pohled na etiopatogenezi, diagnostické možnosti a terapii funkčních gastrointestinálních poruch. Klíčové místo v etiopatogenezi je v současné době připisováno poruchám motility, viscerální hypersenzitivitě, psychosociálním faktorům a neurohumorálním působkům. Diagnóza je vzhledem k polymorfii klinických příznaků stále obtížná a v praxi převládá stanovení diagnózy na základě vyloučení organické příčiny obtíží. Terapie funkčních poruch zahrnuje širokou paletu různých skupin léků. Výběr terapie závisí především na klinické symptomatologii. Nelze však zapomenout, že terapeutický přístup musí být komplexní a důležité místo vedle medikamentózní terapie má psychoterapie a úprava životosprávy. Přes současný pokrok perspektiva vyžaduje především další prohloubení znalostí etiopatogeneze, ze které vyplynou nové diagnostické a terapeutické poznatky.

        Klíčová slova: funkční porucha, dyspepsie, viscerální hypersenzitivita, Římská klasifikace, serotonin (5-hydroxytryptamin), prokinetika.