Neurokardiogenní synkopa je patologií, která často zůstává nesprávně diagnostikována v rámci dife- renciální diagnostiky poruch vědomí. Na souboru 21 pacientů jsou studovány interiktální EEG nálezy, je srovnávána frekvence a charakter abnormních grafů u jednotlivých typů neurokardiogenní synko- py. U 12 synkop (11 pacientů) jsou hodnoceny parametry iktálního EEG korelátu a měřeny různé elektro-klinické a klinické parametry v době presynkopální aury. Tyto parametry jsou potom srovnány u skupin pacientů s konvulzivní a non-konvulzivní synkopou. U 58 % pacientů s diagnózou neurokar- diogení synkopy lze zaznamenat nespecifickou abnormitu v interiktálním EEG. Signifikantně vyšší stupeň nespecifické interiktální abnormity lze vidět u pacientů se synkopou, v průběhu které je patrna kardioinhibice. Studie iktálních záznamů prokazuje, že čím rychlejší je rozvoj presynkopální fáze, tím pravděpodobněji se v průběhu poruchy vědomí objevují konvulze.

        Klíčová slova: neurokardiogenní synkopa, interiktální EEG, iktální EEG, dynamika rozvoje, konvulze