Cíl práce: Zhodnotit morbiditu a mortalitu dětí operovaných pro atrézii jícnu s velkou vzdáleností pahýlů - long-gap (AJ-LG). Metodika: Retrospektivní studie dokumentace pacientů operovaných v letech 1992 - 2001. Výsledky: Ze 109 pacientů s atrézií jícnu mělo 34 variantu AJ-LG. Tyto děti měly nižší porodní hmotnost (2238 vs. 2606 g) a délku gestace (36,2 vs. 38 týdnů), vyskytovaly se u nich významně častěji atrézie anorektální (26,5 vs. 10,7 %) a atrézie duodena (17,3 vs. 4 %) ve srovnání s dětmi s normální vzdáleností pahýlů jícnu (non-LG). Z časných komplikací se nejčastěji vyskytovaly dehiscence anastomózy ve 20,6 %, striktury ve 26,5% a septické komplikace v 64,7 %. Gastroezofageální reflux se vyskytoval méně často u dětí s AJ-LG - ve 23,5 %, u non-LG ve 33,5 %. Pacienti s AJ-LG potřebovali déle ventilační podporu (25,2 vs. 13,8 dní), byli déle hospitalizováni (110,3 vs. 49,2 dní). 10 pacientů (29,4 %) s AJ-LG zemřelo, ve všech případech se jednalo o děti ze skupiny 20 pacientů s plánovanou nebo provedenou odloženou anastomózou. Nejčastější příčinou úmrtí byla sepse. Ze 7 pacientů s primární anastomózou a 7 s náhradou jícnu nezemřel žádný. Závěr: Velká vzdálenost pahýlů je v uvedeném souboru negativním prognostickým faktorem. Pro zlepšení výsledků bude třeba zvýšit podíl primárních anastomóz a zkrátit dobu čekání na prodloužení jícnu, tím by se měly snížit septické komplikace i mortalita.

        Klíčová slova: atrézie jícnu, long-gap, náhrada jícnu, primární anastomóza jícnu, dehiscence, striktura, gastroezofageální reflux, mortalita