Zavedení ultrazvukových vysokofrekvenčních snímačů umožnilo použití této neinvazivní technologie i v dermatologii. Pomocí ultrazvukových vln a počítačové techniky lze vytvořit obraz struktury kůže použitelný ve výzkumu, diagnostice a studiu výsledku léčebných postupů. Citlivost a rozsah možností metody jsou závislé jednak na fyzikálních vlastnostech ultrazvukových vln a na použité technice (především snímačů) a dále na charakteru a složení pozorované kůže, což významně ovlivňuje šíření akustického signálu ve tkáni. Čím má sonda více MHz, tím podrobnější obraz získáme, ale obsáhneme menší hloubku. Nejběžněji jsou zatím v dermatologii používány sondy 20 MHz. Tato technika doznala uplatnění především při vyšetřování edémů a při hojení ran, zjišťování tloušťky kůže, při léčbě lupénky, sklerodermie, panikulitidy. Důležitá aplikace je u melanomů a spinaliomů. Rozlišení některých struktur jako např. névů, mazových žláz nebo vlasových fo-likulů je obtížné. Záleží na laterální a axiální rozlišitelnosti zařízení, přičemž sondy 50-100 MHz mohou spíše studovat epidermální struktury, potní žlázy apod. Naše zařízení (50 MHz) je využíváno především při výzkumu vlivu elektromagnetického a světelného pole na kůži v rámci výzkumného projektu.

        Klíčová slova: vysokofrekvenční ultrazvuk, diagnostika, využití ultrazvuku v dermatologii.