Učinek inhibinů A a B je vymezen vlastní endokrinní aktivitou v supresi sekrece folikuly stimulujícího hormonu (FSH) z hypofýzy a z buněk hypofýzy pěstovaných v tkáňových kulturách. Inhibin je heterodimerický glykoprotein, který je složen z a-podjednotky a jedné ze dvou možných R-podjednotky, (3A nebo (3B, spojených disulfidickým můstkem. V tělních tekutinách u člověka se vyskytují volné a-podjednotky, které nejsou spojeny s R-podjednotkami a nejsou biologicky aktivní. Syntéza a sekrece dimerického inhibinu A a B je omezena na reproduktivní systém (ovaria, testes a fetoplacentární jednotka). Řada tkání dokáže produkovat bud' pouze aktiviny (bez schopnosti syntetizovat a-podjednotky) nebo pouze volné a-podjednotky (bez syntézy p-podjednotek). Vazebným proteinem inhibinu v krvi je a2-makroglobulin, který váže Inhibin s nízkou afinitou. Byla popsána struktura a exprese membránových komponent receptorového systému inhibinu a model mechanismu působení inhibinu v cílových buňkách. Inhibin je zařazen do rodiny transformujícího růstového faktoru a (TGFR) do skupiny strukturou velmi podobných, ale funkčně odlišných růstových faktorů a plní lokální parakrinní úlohy v gonádách. Inhibin je novým markerem sledování gonadální funkce u mužů a žen a zdá se být důležitý pro využití v klinické praxi.

        Klíčová slova: Inhibin, struktura, FSH, receptorový systém, fyziologické endokrinní a parakrinní funkce