Bronchoskopické vyšetření je plnohodnotnou součástí diagnostických schémat u pediatrických respiračních patologií. Kromě využití bronchoskopie v základní pneumologické diagnostice našla bronchoskopie významné uplatnění i v intenzivní péči, kde účinně pomáhá v diagnostice respiračních komplikací. Problematickou skupinou jsou děti nízkých porodních hmotností, kde rozměry dýchacích cest neumožňují použití standardního instrumentaria. V této práci autoři předkládají zkušenosti s využitím ultratenkého bronchoskopu u dětí vyžadujících intenzivní péči. Hodnotí výsledky 45 vyšetření flexibilním bronchoskopem o zevním průměru 2,2 mm provedených u souboru 34 dětí ve věku od jednoho dne do sedmi měsíců a o hmotnosti v době vyšetření od 700 do 4000 g. Nejčastější indikací byly problémy s vedením umělé plicní ventilace nebo neúspěšná extubace jinak stabilizovaného dítěte. Další častou indikací byly poruchy vzdušnosti plicního parenchymu budící podezření na poruchu průchodnosti dýchacích cest. V 70 % přinesla bronchoskopie informaci vysvětlující klinické problémy, ve 32 % vedl endoskopický nález přímo ke změně stávajících léčebných postupů. Nejčastějšími nálezy byly poruchy stability dýchacích cest, uzávěry bronchů granulačních tkání a dysplastické změny bronchiálního stromu. Vyšetření ultratenkým bronchoskopem bylo všemi dětmi dobře tolerováno a s výjimkou krátkých a nezávažných poklesů saturace hemoglobinu kyslíkem autoři nezaznamenali žádné komplikace. Ultratenká bronchoskopie je významnou diagnostickou metodou umožňující objektivizaci endobronchiálních patologií a tím i cílené řízení léčebných postupů u dětí v intenzivní péči.

        Klíčová slova: bronchoskopie, ultratenký bronchoskop, bronchopulmonální dysplazie, anomálie dýchacích cest, umělá plicní ventilace, respirační tíseň, intubace, intenzivní péče