24hodinové monitorování krevního tlaku (ABPM) umožňuje přesnější zhodnocení krevního tlaku (TK) v pod- mínkách běžného prostředí pacienta. Ve studiích na dospělé populaci korelují výsledky ABPM mnohem lépe s postižením cílových orgánů než hodnoty příležitostného TK a poskytují také citlivější údaje o všeobecné prognóze ve smyslu morbidity a mortality. Cílem této studie bylo vyhodnocení ABPM v podmínkách blízkých populační studii. Do studie bylo zařazeno 115 dětí a adolescentů ve věku 8 - 20 let (82 chlapců a 33 dívek) odeslaných 25 pediatry za období dvou let na základě opakovaně naměřených zvýšených hodnot příležitostného TK. Na základě výsledku ABPM bylo 51 jedinců (44 %) označeno jako fenomén bílého pláště (FBP). Ze 64 hypertenzních pacientů 7 (11 %) mělo prokázanou sekundární hypertenzi, zbytek - 57 (89 %) mělo předpokládanou primární hypertenzi. Pacienti s hypertenzí měli noční pokles krevního tlaku významně nižší než jedinci s FBP (systolický se lišil v průměru o 2,7 %; p = 0,003; diastolický o 2,5 %; p = 0,04). Pacienti s hypertenzí měli významně vyšší hodnoty 24hodinového tepového tlaku (59,6 ± 7,3 torrů) ve srovnání s jedinci s FBP (53,3 ± 5,3 torrů), p < 10 -5 . Parametry levé komory byly větší u hypertenzních pacientů ve srovnání s jedinci s FBP (tloušťka zadní stěny levé komory 8,4 ± 1,0 mm u hypertenzních vs. 8,0 ± 1,1 mm u FBP (p = 0,047) a index hmotnosti levé komory 81,8 ± 13,8 g/m 2 vs. 74,3 ± 12 g/m 2 resp.; p = 0,003).

        Klíčová slova: ambulantní monitorování krevního tlaku (ABPM), fenomén bílého pláště, děti, hypertenze,