Lamina terminalis je anatomická struktura, která znovu přitahuje pozornost neurochirurgů. Současná komplexní léčba subarachnoideálního krvácení po ruptuře aneuryzmatu je typickou týmovou spoluprací, která je založena na principu neustálé dostupnosti moderních zobrazovacích metod, standardní mikrotechniky, endovaskulární léčby a dokonalé péče pooperační. Snížení výskytu chronického hydrocefalu po SAH díky fenestraci lamina terminalis bylo v posledních letech opakovaně referováno. Precizní znalosti anatomických vztahů a mikroanatomických poměrů, získané studiemi na kadaverech a ověřené v průběhu operací, jsou nezbytné pro širší klinickou aplikaci. Autoři referují o makroanatomických vztazích, zaměřených především na anatomickou definici lamina terminalis a zabývají se neurovaskulárními závislostmi této krajiny. V histologických nálezech sledovali přítomnost neurální, vaskulární a neurosekrekční tkáně. Data byla ověřená studií 24 kadaverů. Peroperačně byla lamina terminalis otevřena u více než 40 pacientů.

        Klíčová slova: lamina terminalis, fenestrace, SAH, chronický hydrocefalus, aneuryzma