Souhrn:
Poznání sekvence celého lidského genomu v roce 2001 rozšířilo možnosti uplatnění molekulární biologie v klinické
praxi. Neustále jsou objevovány další a další geny, jejichž mutované formy jsou příčinou nejrůznějších onemocnění.
V oblasti diagnostiky si molekulární biologie klade za cíl správně a přesně detekovat mutace v genech u pacientů
s výskytem příslušné dědičné choroby; potvrdit či vyvrátit diagnózu pacienta stanovenou lékařem na klinické nebo
biochemické úrovni; odhalit včas onemocnění u jedinců, kteří zatím nemají příznaky choroby; získat přehled o výskytu
mutantních alel u rodinných příslušníků pacienta; provádět prenatální testování u matek s podezřením na postižení
plodu apod. U onkologických pacientů lze také pomocí DNA či RNA analýzy sledovat průběh onemocnění a účinnost
léčby. Současné metody molekulární biologie pro detekci mutací v genech jsou časově zdlouhavé a materiálově
nákladné. V posledních letech se proto odborníci zaměřili na zavádění nových efektivních technologií na bázi DNA
čipů (microarrays). DNA čipy umožní analyzovat široké spektrum mutací a polymorfismů v různých genech způsobujících
dědičná onemocnění v rámci jediné analýzy a představují tak jednu z možností jak urychlit DNA diagnostiku
a snížit její ekonomickou nákladnost.
Klíčová slova:
DNA čip, microarray, dědičná onemocnění, molekulární diagnostika.