ČESKÁ LÉKAŘSKÁ SPOLEČNOST J. Ev. PURKYNĚ | |
Časopisy - Článek | |
Anglicky / English version | Čs. Pediat., 53, 1998, No. 12, p. 731-736. |
Význam laboratorních nálezů u kojenců a batolat s příznaky akut- ní bronchiální obstrukce („hvízdavé bronchitidy“) pro predikci ri- zika rozvoje asthma bronchiale S. Honzová 1 , P. Pohunek 2 , J. Koubová 1 , F. Votava 3 , A. Lehovcová 1 , B. Suková 2 , P. Kučera 4 , J. Zikán 2 Imunologické centrum, Imumed, s.r.o., Praha 1, 1 vedoucí prim. MUDr. S. Honzová II. dětská klinika 2. LF UK, FNsP v Motole, Praha, 2 přednosta doc. MUDr. J. Vavřinec, CSc. Klinika dětí a dorostu 3. LF UK, FN Královské Vinohrady, Praha, 3 přednosta doc. MUDr. J. Lebl, CSc. Oddělení alergologie a klinické imunologie FN Královské Vinohrady, Praha, 4 vedoucí prim. MUDr. E. Antošová |
|
Souhrn: Tzv. syndrom „hvízdavého dítěte“, typický pro kojenecký a batolecí věk, se nejčastěji objevuje při akutním virovém respiračním onemocnění. U některých dětí se však může jednat i o první projev bronchiálního astmatu. Dosud se nepodařilo objasnit hlediska, podle kterých by bylo možno spolehlivě určit, zda se u „hvízdavého“ dítěte jedná o budoucí asthma bronchiale. Do prospektivní studie bylo zařazeno 27 dětí (věk 3 - 35 měsíců, 19 hochů, 8 děvčat) odeslaných k hospitalizaci pro závažnou ataku hvízdavé bronchitidy. Kontrolní vyšetření bylo provedeno s odstupem 7 - 20 měsíců. Byly hodnoceny laboratorní imunologické nálezy (imunoglobuliny G, A, M, podtřídy IgG1 - IgG4, celkové IgE, specifické IgE proti 11 alergenům a ECP) ve vztahu ke klinickému stavu. U 16 dětí (59 %) byla zjištěna mírná forma protilátkové imunodeficience při vstupním a u 8 dětí (36 %) při kontrolním vyšetření. Dvanáct dětí (44,4 %) při vstupním a 9 dětí (40,9 %) při kontrolním vyšetření mělo významně zvýšené celkové IgE. Zvýšení specifického IgE bylo prokázáno pouze u 5 dětí ve vstupním a 7 dětí při kontrolním vyšetření. Na základě klinického vývoje byl soubor pacientů rozdělen na skupinu dětí s asthma bronchiale (14 dětí) a skupinu bez příznaků bronchiálního astmatu (13 dětí). Nebyl prokázán statisticky významný rozdíl v hladinách imunoglobulinů. Bylo zjištěno statis- ticky významné zvýšení ECP při vstupním vyšetření u dětí s bronchiálním astmatem ve srovnání se skupinou bez astmatu (p < 0,01). Kojence a batolata, kteří prodělají závažnou ataku „hvízdavé“ bronchitidy, je třeba považovat za vysoce rizikové vzhledem k možnému rozvoji asthma bronchiale. Pro stanovení diagnózy bronchiálního astmatu zůstávají nejdůležitějšími kritéria klinická (opakované stavy bronchiální obstrukce). Běžná laboratorní vyšetření zaměřená na přítomnost imunodeficience a atopie je vhodné doplnit o vyšetření ECP již při prvním závažném stavu bronchiální obstrukce.
|
|
Objednat toto číslo jako -
FYZICKÁ OSOBA nebo
PODNIKATELSKÝ SUBJEKT
|
ZPĚT NA OBSAH | ||
| HOME PAGE | KÓDOVÁNÍ ČEŠTINY | ENGLISH VERSION | |
© 1998 - 2008 ČESKÁ LÉKAŘSKÁ SPOLEČNOST J. E. PURKYNĚ |
Výroba: NT Servis, s.r.o., provozovatel serveru P.E.S. consulting, s.r.o. |
WEBMASTER |