Tzv. syndrom „hvízdavého dítěte“, typický pro kojenecký a batolecí věk, se nejčastěji objevuje při akutním virovém respiračním onemocnění. U některých dětí se však může jednat i o první projev bronchiálního astmatu. Dosud se nepodařilo objasnit hlediska, podle kterých by bylo možno spolehlivě určit, zda se u „hvízdavého“ dítěte jedná o budoucí asthma bronchiale. Do prospektivní studie bylo zařazeno 27 dětí (věk 3 - 35 měsíců, 19 hochů, 8 děvčat) odeslaných k hospitalizaci pro závažnou ataku hvízdavé bronchitidy. Kontrolní vyšetření bylo provedeno s odstupem 7 - 20 měsíců. Byly hodnoceny laboratorní imunologické nálezy (imunoglobuliny G, A, M, podtřídy IgG1 - IgG4, celkové IgE, specifické IgE proti 11 alergenům a ECP) ve vztahu ke klinickému stavu. U 16 dětí (59 %) byla zjištěna mírná forma protilátkové imunodeficience při vstupním a u 8 dětí (36 %) při kontrolním vyšetření. Dvanáct dětí (44,4 %) při vstupním a 9 dětí (40,9 %) při kontrolním vyšetření mělo významně zvýšené celkové IgE. Zvýšení specifického IgE bylo prokázáno pouze u 5 dětí ve vstupním a 7 dětí při kontrolním vyšetření. Na základě klinického vývoje byl soubor pacientů rozdělen na skupinu dětí s asthma bronchiale (14 dětí) a skupinu bez příznaků bronchiálního astmatu (13 dětí). Nebyl prokázán statisticky významný rozdíl v hladinách imunoglobulinů. Bylo zjištěno statis- ticky významné zvýšení ECP při vstupním vyšetření u dětí s bronchiálním astmatem ve srovnání se skupinou bez astmatu (p < 0,01). Kojence a batolata, kteří prodělají závažnou ataku „hvízdavé“ bronchitidy, je třeba považovat za vysoce rizikové vzhledem k možnému rozvoji asthma bronchiale. Pro stanovení diagnózy bronchiálního astmatu zůstávají nejdůležitějšími kritéria klinická (opakované stavy bronchiální obstrukce). Běžná laboratorní vyšetření zaměřená na přítomnost imunodeficience a atopie je vhodné doplnit o vyšetření ECP již při prvním závažném stavu bronchiální obstrukce.

        Klíčová slova: asthma bronchiale, hvízdání, děti, IgE protilátky, eozinofilní kationický protein (ECP)