Protilátky k virům přenosným komáry u středočeské
populace z oblasti zasažené povodní v roce 2002
Hubálek Z.1, Zeman P.2, Halouzka J.1, Juřicová Z.1, Šťovíčková E.3, Bálková H.2, Šikutová S.1, Rudolf I.1
1Ústav biologie obratlovců AV ČR Brno – oddělení medicínské zoologie Valtice 2Zdravotní ústav se sídlem v Kolíně 3KHS Středočeského kraje se sídlem v Praze – územní pracoviště Mělník |
|
Souhrn:
Ve středočeském zátopovém území bylo pomocí hemaglutinačně-inhibičního testu (HIT) a plak-redukčního
neutralizačního testu (PRNT) vyšetřeno 497 místních obyvatel na protilátky proti komáry
přenášeným virům Ťahyňa (TAHV), West Nile (WNV), Sindbis (SINV) a Batai (BATV; synonymum
Čalovo). Krevní vzorky byly odebrány v září 2002 po kulminaci povodně v době kalamitního výskytu
komárů. Séra 16,5 % vyšetřených osob obsahovala protilátky neutralizující TAHV (v HIT reagovalo
14,9 % osob). Proti WNV v HIT sice reagovalo 6,8 % a v PRNT 1,2 % osob, ovšem za současné reakce
s virem klíšťové encefalitidy (KE); výsledek byl interpretován jako zkřížená reakce, a agens vyvolávajícím
imunitní odpověď byl zřejmě virus KE. Protilátky k SINV i BATV byly prokázány v HIT
u 1,4 % osob; v PRNT se však podařilo prokázat protilátky k BATV pouze u 1 osoby (0,2 %). Rozbor
séroprevalence k TAHV v PRNT (obdobně i v HIT) ukázal její nezávislost na pohlaví (15,8 % u mužů,
16,9 % u žen), průkazně stoupající míru s věkem (1,4 % u osob mladších 20 let, 11,2 % u osob mezi 20
a 50 lety, 26,2 % u osob starších 50 let) a s intenzitou postižení místa bydliště komáří kalamitou (v
kontrolní zóně D – převážně Praha – bylo séropozitivních pouze 5,0 % osob, v zóně C 14,7 %, v zóně
B 20,5 %, a v nejrizikovější záplavové zóně A s maximem výskytu kalamitních komárů 28,0 % osob);
nejvyšší séropozitivita (> 25 %) byla zaznamenána u obyvatel obcí Obříství, Kozly, Tuhaň, Chrást,
Chlumín a Hostín. Druhé (párové) krevní vzorky byly odebrány od 150 osob z téhož souboru
s odstupem 6 měsíců: k infekci virem Ťahyňa během povodně anebo na podzim po ní došlo u jedné
obyvatelky Obříství (sérokonverze v HIT i PRNT), méně přesvědčivé výsledky byly zaznamenány
u dalších 3 osob, obyvatel Chlumína a Obříství (sérokonverze či průkazné zvýšení titru protilátek
se projevilo pouze v HIT). Náš výzkum tak indikoval existenci přírodního ohniska valtické horečky
(infekce TAHV) podél toku Labe v okolí města Neratovice (Obříství, Chlumín, Tuhaň; Kozly, Tišice,
Chrást). Nízká aktivita TAHV byla zjištěna na dolním toku Vltavy od Zlončic až po Bukol/Zálezlice.
Zvýšení populační denzity komárů po záplavách může vytvořit podmínky pro větší incidenci
virových nákaz jimi přenosných, v podmínkách středních Čech, konkrétně valtické horečky. Optimální
systémovou strategií pro kontrolu těchto nákaz je epidemiologická surveillance (zahrnující
monitorování početnosti komárů a jejich promořenosti viry v přírodních ohniscích), na jejímž
základě je možno navrhovat a uskutečňovat preventivní protiepidemická opatření, např. integrovanou
kontrolu populací komárů.
Klíčová slova:
komáři – Culicidae – Ťahyňa virus – West Nile virus – Sindbis virus – Batai virus –
Čalovo virus – povodeň.
|