Cíl. Cílem předkládané práce je zjistit, jakým způsobem je postižena prostorová paměť u pacientů s Alzheimerovou chorobou a zda je postižena i u pacientů s Mírnou kognitivní poruchou. Je zde srovnáván kvalitativní charakter tohoto postižení. Soubor a metodika. Vyšetřili jsme prostorovou paměť u 15 dobrovolníků a 42 pacientů, kteří byli vyšetřeni standardním protokolem a rozděleni podle klinických kritérií a výsledku neuropsychologického vyšetření do čtyř skupin: Alzheimerova choroba (ACH), Subjektivní poruchy paměti (SPP), neamnestická Mírná kognitivní porucha (naMCI) a amnestická Mírná kognitivní porucha (aMCI). Prostorová kognice byla vyšetřena Testem skrytého cíle (HGT), který srovnává deficit prostorové paměti ve dvou rozdílných složkách – egocentrické a alocentrické. Reálná verze testu byla prováděna v experimentálním stanu Blue Velvet Arena (BVA) a virtuální verze, která je mapovou analogií reálné verze, byla prováděna na osobním počítači (PC). Výsledky. U pacientů s ACH jsme zjistili v reálné i virtuální verzi testu poruchu v egocentrické a alocentrické složce prostorové paměti (p<0,01). U pacientů s aMCI bylo v obou verzích testu přítomno kvalitativně stejné, jen kvantitativně méně vyjádřené postižení v egocentrické (p<0,01) a alocentrické (p<0,05) složce prostorové paměti. Pacienti s naMCI selhávali v přechodu z egocentrické na alocentrickou fázi ve virtuální verzi testu (p<0,05). Pacienti se SPP nebyli postiženi ani v jedné ze složek prostorové paměti. Závěry. Vyšetření prostorové kognice může být podkladem pro klasifikaci pacientů do skupin: ACH, aMCI, naMCI a SPP. Prokázali jsme, že v případě ACH a aMCI se jedná o kontinuum kvantitativně různě vyjádřeného deficitu stejné kvality.

        Klíčová slova: Alzheimerova choroba, amnestická Mírná kognitivní porucha, neamnestická Mírná kognitivní porucha, subjektivní poruchy paměti, prostorová paměť, egocentrická navigace, alocentrická navigace