ANALÝZA Y SPECIFICKÝCH SEKVENCÍ U PACIENTEK
S TURNEROVÝM SYNDROMEM – ÚVODNÍ STUDIE
Vodička R., Vrtěl R., Adamová K., 1Zapletalová J. , 2Lebl J., Šantavý J., Šantavá A., Kolářová J., Konvalinka D., Krejčiříková E.
Ústav lékařské genetiky a fetální medicíny LF UP a FN, Olomouc 1Dětská klinika LF UP a FN, Olomouc 2Klinika dětí a dorostu 3. LF UK a FNKV, Praha |
|
Souhrn:
Východisko. DNA sekvence pocházející z chromozómu Y mohou u pacientek s Turnerovým syndromem (TS)
vyvolat vznik gonadoblastomu. Riziko je u Y-pozitivních případů asi 30%. Cílem této práce je detekce Y-sekvencí
na úrovni DNA, odhad mozaicizmu a jejich cytogenetická lokalizace. Klinickým vyústěním práce je preventivní
gonadektomie pozitivních pacientek.
Metody a výsledky. Dosud byly shromážděny vzorky od 110 pacientek. Byla porovnávána metoda PCR, kde je
analýza produktu prováděna na agarózovém gelu, smetodou kvantitativní fluorescenční (QF) PCR s analýzou pomocí
kapilární elektroforézy. K detekci byly zatím použity lokusy DYZ3, AMGX/Y a SRY. U lokusů DYZ3 a AMGX/Y
byla použita metoda QF PCR. Pozitivní případy byly dále vyšetřeny metodou FISH. V lokusech DYZ3 a SRY bylo
analýzou na agarózovém gelu detekováno 5 (4,5 %), resp. 3 (2,7 %) pozitivních případů. Kapilární elektroforézou
bylo v lokusech DYZ3 a AMGX/Y detekováno 17 (15,5 %), resp. 7 (6,4 %) pozitivních pacientek. Odhad mozaiky
se pohyboval v rozmezí 1:5 až 1:100 000.
Závěry. Metoda QF PCR se ukázala pro diagnostiku Y-sekvencí jako jednoznačně nejcitlivější. Zároveň je možné
odhadnout poměrně přesně zastoupení Y-pozitivních buněk. Metodou FISH byla potvrzena pozitivita pouze u pacientek,
které měly v karyotypu marker.
Klíčová slova:
Turnerův syndrom, chromozóm Y, gonadoblastom, kapilární elektroforéza.
|