Instabilita páteře není stále přesně klinicky definovaná a její radiologická kritéria se rozvojem nových zobrazovacích metod stále zdokonalují a zpřesňují. Základní pro její diagnostiku jsou stále funkční rentgenové snímky. V krční oblasti je nález na funkčních snímcích poměrně spolehlivý, ale problémem je vyšetřování v bederní páteři, kdy při snímkování vestoje je hybnost obratlů omezena a získáváme falešně negativní obrazy. Určité zlepšení přináší snímkování vsedě. Zobrazování magnetickou rezonancí je významným pokrokem v diagnostice. Odhalí traumatické poškození diskoligamentózního aparátu, u instability degenerativní etiologie jsou důležité paradiskální změny kostní dřeně podle Modica. Scintigrafie pomůže v diferenciální diagnostice rozhodnout mezi pseudozánětlivými změnami typu end-plate disease a bakteriální spondylodiscitidy nebo při výběru fasety pro intervenční terapii. Zásadní pro diagnostiku instability páteře je vždy korelace klinického nálezu a zobrazovacích metod.

        Klíčová slova: instabilita páteře - radiologická kritéria - funkční snímky - magnetická rezonance