Významnou manifestaci systémové sklerodermie (SSc) představuje plicní postižení ve formě intersticiální i vaskulární a jeho závažnost často rozhoduje o celkové prognóze nemocného. Ve společném evropském registru autologních transplantací kostní dřeně EBMT/EULAR je SSc druhou nejčastější diagnózou indikovanou k imunoablační léčbě, zejména protože pro fulminantní formy jsou jen velmi omezené možnosti konvenční terapie. Je popsán případ 57leté nemocné SSc se závažným postižením plicního intersticia. Přes opakované série infúzí cyklofosfamidu v kombinaci s kortikosteroidy trvala progrese plicní fibrózy s aktivní alveolitidou a pokles DLCO. Proto byla pacientka indikována k imunoablační léčbě s následnou autologní transplantací kmenových buněk. Výkon byl komplikován masivní plicní hemoragií, ale s časovým odstupem došlo k regresi plicního nálezu podle kontrolního HRCT hrudníku. Osm měsíců po tomto výkonu nemocná zemřela v důsledku akutního infarktu myokardu. Jedná se o první popsaný případ s diagnózou SSc léčený touto metodou v České republice.

        Klíčová slova: systémová sklerodermie, autologní transplantace kmenových buněk, alveolitida, plicní fibróza