Cíl: Posouzení výpovědní hodnoty cystatinu C v diagnostice některých neurodegenerativních onemocnění a jeho přínos pro diagnostiku těchto onemocnění. Soubor a metodika: Byl vyšetřen soubor 437 pacientů (212 mužů, 225 žen, ve věku 5–92, průměrně 62 + 14,73 let). Pacienti byli rozděleni do 9 podskupin: 1 – neurodegenerace (n = 43), 2 – Alzheimerova demence (AD) (n = 26), 3 – sérózní zánět CNS (n = 33), 4 – bakteriální zánět CNS (n = 4), 5 – roztroušená skleróza (n = 71), 6 – demyelinizační neuropatie (n = 15), 7 – ischemické postižení CNS (n = 41), 8 – hemoragická cévní mozková příhoda (CMP) (n = 5), 9 – ostatní diagnózy bez afekce CNS (n = 196). Výsledky: Pro neurodegenerativní onemocnění byla prokázána pouze tendence k nižším hodnotám cystatinu C v séru vzhledem k ostatním skupinám (u AD byla hodnota snížena u 42,9 %), statisticky signifikantně se lišící od sérózního zánětu CNS (dg. 3), kde byly prokázány hodnoty vyšší. Hodnoty cystatinu C v likvoru se statisticky u jednotlivých diagnostických skupin nelišily. Index cystatinu C vykazoval vyšší hodnoty u neurodegenerativních onemocnění, především u dg. 2, která se statisticky signifikantně liší od dg. 3, 6 a 7. Závěry: Existence snížených parametrů cystatinu C v likvoru a séru u neurodegenerativních onemocnění, kterou dokládají některé dřívější studie, nebyla na základě našich výsledků dostatečně prokázána. Statisticky signifikantní vyšší hodnoty indexu cystatinu C u AD lze označit za jistou výpovědní hodnotu pro její diferenciální diagnostiku.

        Klíčová slova: cystatin C, biochemická diagnostika, neurodegenerativní onemocnění, Alzheimerova demence