Výsledky soudobé neurovědy ovlivňují výzkum umělé inteligence, robotiky, psychologii, lingvistiku, ekonomii, právo i filozofii. Kognitivní neurověda se zabývá poznávacími funkcemi mozku lidí a zvířat, afek-tivní neurověda zkoumá jejich emoce. Vývoj kognitivní i afektivní neurovědy je podmíněn vývojem moderních funkčních zobrazovacích metod. Výchozím pojmem je funkční systém mozku. Základními vlastnostmi funkčních systémů mozku jsou organizace, integrace, hierarchizace, anatomická vazba na vymezené oblasti mozku a paralelně distribuované zpracovávání informací. Podkladem stavby a činnosti funkčních systémů mozku jsou neuronální sítě, které se vyvíjejí fylogeneticky i ontogeneticky, fungují zpětnovazebně „odspodu vzhůru" i „shora dolů", kromě toho i „laterálně". Extrinsické neuronální sítě odpovídají na signály zevního světa, intrinsické neuronální sítě reagují na signály jiných neuronálních sítí. Mozek je organizován do soustav dynamických sítí, jejichž činnost je často protichůdná. Stavbu a činnost neuronálních sítí mozku lidí i zvířat mohou nezvratně ovlivnit nepříznivé zevní vlivy, například deprivace

        Klíčová slova: neurověda kognitivní a afektivní, funkční systémy mozku, neuronální sítě.