Souhrn: Některé z alternativních léčebných postupů u AHD se ukázaly jako efektivní nebo možná efektivní, avšak převážně jen v určitých podskupinách s ohraničenou etiologií. Oligoantigenní nebo omezující dieta měla přesvědčivé důkazy o účinnosti v multicentrických dvojitě slepých studiích, avšak jen v přísně selektovaných podskupinách. Glykonutriční doplňky, suplementace chromu a magnezia, použití čínských rostlin, EEG biofeedback, zrcadlový feedback a vestibulární stimulace měly pouze slibné prospektivní, pilotní údaje. Laserová akupunktura měla pouze slibná, nepublikovaná pilotní data. Suplementace esenciálních mastných kyselin měla povzbudivé výsledky pouze v systematických kazuistických případech, ale studie nevyznívají jednoznačně. Ve třech kontrolovaných studiích cílených na efekt megadávek vitaminů nebyla prokázána účinnost a je upozorňováno na rizika této terapie. Jednoduché omezení cukru a hypnóza se zdají neúčinnými. Léčba thyreoidálními preparáty je účinná pouze tehdy, jsou-li prokázány thyreoidální abnormality, nikoliv v jiných případech. Ačkoliv většina alternativních postupů není nutně nebezpečnější než standardní léčba, hlavní riziko spočívá ve zpoždění zahájení účinné terapie, pokud alternativní postupy nejsou dostatečně efektivní.

        Klíčová slova: ADHD, hyperkinetická porucha, alternativní léčba, vědecká hodnota.