Anatomická stavba zevního zvukovodu vede k relativně stálému prostředí. Za přítomnosti živin obsažených v ušním mazu je toto relativně teplé a vlhké prostředí s nedostatkem světla velmi příhodné pro růst a množení mikroorganismů. Avšak k rozvoji zánětu zvukovodu dochází méně často, než by se dalo očekávat. Autoři ve své studii porovnávají výsledky kultivačního vyšetření z odstraněného ušního mazu a současně provedeného stěru ze zevního zvukovodu u 50 osob s fyziologickým otoskopickým nálezem. Celkem bylo vykultivováno 65 kmenů stěru ze zvukovodu a 64 z ušního mazu. Pouze u 5 osob byl zcela negativní výsledek kultivace. Nejčastěji kultivované kmeny (jak ze zvukovodu, tak z ušního mazu) byly Staphylococcus epidermidis a Staphylococcus aureus, které bývají označovány za saprofyty. Byly však vykultivovány též mikroby, které bývají považovány za jednoznačné patogeny, jako Pseudomonas aeruginosa, Klebsiella pneumoniae a Candida albi- cans. Práce dále přináší přehled publikovaných znalostí o faktorech ovlivňujících mikrobiální kolonizaci zevního zvukovodu. Výsledky kultivačních studií ukazují, že je třeba změnit pohled na mikrobiální flóru zevního zvukovodu a vztahovat ji k aktuálnímu lokálnímu nálezu. Bakterie, jinak běžně se vyskytující ve zdravém zvukovodu, se za změněných situací buď mohou stát přímo patogenem a vést k rozvoji akutního zánětu, nebo se podílejí na udržování chronického zánětu.

        Klíčová slova: zdravý zevní zvukovod, mikrobiální flóra, výsledky kultivací.